(Pod)vodácký (cvak, žbluňk) výlet septimy B

Trochu netradičně, až v úterý dne 3. 9., se naše třída vypravila autobusem na vodácký výlet do jižních Čech. První večer proběhl ve znamení stavění stanů a hned dalšího dne ráno se jelo na Vltavu! 

První středeční zastávkou se stala bájná Čertova stěna. Žádný čert nás však nezastrašil, a tak jsme se statečně dopravili až do Vyššího Brodu, kde jsme si po krátké pauze osvěžili své vodácké dovednosti a vyjeli vstříc prvnímu jezu. Někteří si na prvním jezu vyzkoušeli vodní desku, pár žáků se cvaklo a někdo ten jez sjel pozadu. Nakonec to všichni úspěšně zvládli a plulo se dál. Již v odpoledních hodinách nás čekalo několik dalších jezů, zastávka na zasloužené odpolední sváče v kiosku U Veverek a po poslední krátké přestávce se konala i záchranná mise, kdy se jedné partě povedlo hned na začátku vyklopit a loď jim i s jedním členem posádky odplavala. Díky pomoci ostatních studentů však všechno dobře dopadlo a loď i s trosečníkem byli zpět v kempu. Na závěr naší první výpravy nás učitelé ještě po vylodění poslali zpátky do vody, kde jsme se všichni rozloučili ve jménu Neptuna s prvním dnem. Poté jsme dostali volno a mohli jsme se projít večerním Rožmberkem.

Následujícího dne jsme na celý den vyrazili na vodu. Sjeli jsme několik jezů a kolem druhé hodiny odpolední nás naši učitelé zastavili u ostrůvku z rákosí a kamení, kde se celá naše třídní parta sešla u jedné kamenné kupyí uprostřed Vltavy. Tam nám učitelé sdělili, že pro nás mají nejtěžší úkol, a to postavit společně kamennou mohylu, která by byla pevná a vyšší než nejmenší žákyně v naší třídě. S velikou trpělivostí se nám to nakonec podařilo a úkol jsme splnili. Na závěr celodenní plavby jsme sjeli jeden z nejtěžších jezů, na kterém se většina úspěšně cvakla. Ve jménu Neptuna jsme se rozloučili i s druhým vodáckým dnem, povečeřeli a zbytek večera strávili prohlídkou Českého Krumlova.

Třetí den ráno jsme si sbalili věci, naložili je do autobusu a vyrazili naposledy na Vltavu. Tam nás čekalo posledních pět jezů, z nichž druhý byl nejzákeřnější, úspěšně ho překonaly jen dvě posádky. Na závěr kurzu jsme sjížděli dva jezy přímo v centru Českého Krumlova, kde se kupodivu skoro nikdo neotočil, a pak už nás čekalo jen čištění lodí, oběd v místním kiosku a šestihodinová jízda autobusem zpátky do Náchoda ke gymplu, kam jsme unavení, ale plní zážitků dorazili kolem dvacáté hodiny večerní.

Adéla Šretrová