Je 31. května 2024 a do budovy gymnázia přichází absolventi, kteří na naší škole úspěšně odmaturovali před 50 lety, tedy v roce 1974. Přivítání se zhostili studenti septimy B a uvedli je do druhého patra, kde se mohli občerstvit a po dlouhé době se společně pobavit. Mezi absolventy vládla veselá nálada, čehož jsme jako studentská redakce využili a zeptali se pár z nich, jak na svá gymnaziální léta vzpomínají.
„Do školy jsem se jako obvykle nejvíc těšil na přestávku, občas i na ty spolužáky. Teď už člověk vzpomíná i na takový ty klasický profesorský osobnosti,“ odpovídá jeden absolvent.
„Jednou na češtině, té paní profesorky jsme se taky docela báli, jsme přinesli do školy budík a pustili jsme ho v polovině hodiny, jako že zazvonilo, a pak to bylo teda trošku nepříjemný,“ směje se paní Eva C.
A co vzkazuje paní Eva K. současným studentům? „Hlavně ať se nevzdávají, jen ten, který vytrvá, ten bude mít vítězství. V životě je hlavní láska a odpuštění, toho se držte.“
Před desátou se všichni účastníci přesunuli do auly, kde si mohli poslechnout českou hymnu v podání Sborečku. A nejen tu, Sboreček ze svého bohatého repertoáru dále předvedl například píseň Starý příběh, kterou v Náchodě přivítal v roce 1990 Josefa Škvoreckého, české a moravské lidovky, nebo písně z muzikálu West Side Story. Po zaslouženém potlesku dostal slovo bývalý ředitel gymnázia pan Javůrek, který zavzpomínal na někdejší učitele, ocenil jejich jedinečnost a připojil i pár úsměvných historek. „Byl to, dá se říct, anglický gentleman. Já jsem ho neslyšel vulgárně, natož pak sprostě hovořit,“ vzpomíná například na angličtináře Zdeňka Horáka. Dále připomíná třeba i chemikáře, biologa a zeměpisáře v jednom, Josefa Hrubeckého: „…to byla persona, já si myslím, že ho všichni máte před očima… jednou takhle přijdeme do školy a tam taková vůně jako v palírně a on ve škole vyráběl hruškovici,“ dodává a sálem se rozléhá smích.
Následoval proslov současného pana ředitele Škody, který absolventy přivítal a přiblížil jim aktuální dění ve škole a všechny změny, které se od jejich maturity odehrály. „Co zůstává stále stejné, jsou studenti, jsou stále stejně mladí, mají smysl pro humor, pro recesi,“ poznamenává. Ocenil různé studentské aktivity, úspěchy na soutěžích, ale například i charitativní činnost: „Naši studenti se ochotně věnují charitě, což velice oceňuji. Podílí se na různých sbírkách.“
Po proslovech naši absolventi dostali pamětní listy a předávání zakončil Sboreček studentskou hymnou Gaudeamus igitur. Nakonec si mohli naši bývalí studenti prohlédnout prezentaci sestavenou z jejich fotek vyfocených během středoškolských let. Následně vystoupil pan Javůrek, který všem poděkoval a popřál pevné zdraví, načež se absolventi rozdělili do menších skupin, ve kterých si s výkladem některého ze současných učitelů mohli prohlédnout celou školu.
Na chodbě potkáváme jednu skupinu a dotazujeme se, jak se jim naše gymnázium líbí. Jedna paní nadšeně odpovídá:
„Je to tady krásný, poslala bych sem syna, kdyby mu nebylo čtyřicet.“
Text: Anna Misarová, 6.V
Foto: Petr Tomáš, 7.V
