Zde naleznete kompletní fotogalerii z oslav.

GymFest. Po vynucené pandemické pauze se vrátil v plné síle a v ostrém testu prověřil, jak na tom je aula po nákladné rekonstrukci. A výsledek? Bigbeat na gymplu žije a aula ho zvládne. 

Zpátky do lavic. Tak tohle se fakt povedlo. Několik absolventů gymnázia (60+) zasedlo v pátek znovu do lavic. Jejich spolužáky se stali gympláci současní a byla z toho taková dlouhá „velká přestávka“. Vcelku neformální „pokec“ o životě. O tom studentském i o tom, na který mají léta v lavicích připravit. A výsledek? A  je to vlastně pořád stejné. Studenti tehdy a teď si vlastně dost rozumí.

Geisslers Hofcomoedianten. Na tyhle je gymnázium pořád hrdé. Už je to dvacet let, co gymnázium absolvoval Petr Hašek, jemuž vděčí Jiráskovo gymnázium za nastartování nepřetržitého divadelního dění, jemuž vděčí divadelní svět za Geisslers Hofcomoedianten a jejich nový barokní divadelní styl. Stali se fenoménem a na gymnázium se pravidelně a rádi vracejí. Jako teď s mysliveckou férií Huberte! A výsledek? Divadelní svět i Jiráskovo gymnázium jsou rádi, že je mají. 

6Nachodníku. Na gymnáziu se tak trochu narodili. Dlouho tu zkoušeli a zase zkoušet budou. Díky gymnaziálním Náchodským Dnům poezie se potkali s Miloněm Čepelkou a je z toho již deset let trvající manželství, které pořád jiskří, jako by to bylo milenectví. A výsledek? Tři desky, dvě knížky, desítky koncertů a to všechno se moc dobře čte a poslouchá.

Registrace, Šmikuranda, sponzoři. Bylo vás hodně. Ale byli jsme na vás nachystaní. Dostalo se na všechny. Ozdobili jste se „plackami“, začetli se do almanachu „Květ citu, světlo rozumu“. Hrála k tomu muzika dosti zvesela. A pokud jste byli mezi těmi, kdo přispěli, děkujeme za to. A výsledek? Zase se nám to všem povedlo. Takže se už teď těšíme na 150. výročí?

Setkání ve sborovně. Školu dělají studenti i kantoři. A že jich za ty roky bylo, že se teď do sborovny skoro nevešli. Tady byla atmosféra vřele přátelská. Nejedno pedagogické oko zvlhlo slzičkou z toho, že zase vidí bývalého kolegu, že některé už vidět nemohou. Veskrze ale bylo veselo a milo. A výsledek? Dobří kantoři se vracejí a jsou vždy vítáni. Dobrá škola na ně nezapomíná.

Slavnostní průvod. Kam oko dohlédne, gymplák. Metuje měla na pár chvil a v protisměru dost vážnou konkurenci. A stejně životodárnou, jako ona sama. I počasí přálo tomu, aby se tahle intelektuální hladina mohla zalesknout a odrazit do světa v plném slunci. A výsledek? Na ně je pyšné Jiráskovo gymnázium, Náchod, republika (ať se již kdy jmenovala jakkoli) i svět.

A jeden ohlas za všechny:

Mělo to opravdu úroveň, se kterou se dnes čím dál méně setkáváme. Musím určitě jmenovat příchod průvodu na náměstí s dechovkou. To mě úplně mrazilo a dojalo. I na účastnicích byla vidět spokojenost a radost ze setkání.

V neposlední řadě almanach. Super. Víte, když tam najdete jména svých předků a jejich spolužáků, je to opravdu moc milé. 

Věřte, že vaše určitě ne malé úsilí, bylo doslova korunováno výsledkem.

absolventka z roku 1968

Setkání na náměstí. I řeči se říkaly. Přijeli krajští úředníci, němečtí přátelé, politici. A řeči to byly milé a krátké, krátce milé. Půl náměstí gymnazistů se vyhřívalo v zářijovém slunci. A výsledek? Vědomí, že je dobře, že jsme se tu takhle sešli. Trochu jako staří známí, kdo vědí, že to někdy měli stejně.

A jeden ohlas za všechny:

Děkuji vám za naši třídu 4. C, maturitní ročník 1978 za uspořádání oslav naší alma mater. Díky všem, kteří se na tom podíleli, a trochu i díky počasí to byla skvělá akce. Moc jsme si celý den užili včetně průvodu, prohlídky krásné školy a setkávání se v Beránku. Potkali jsme mnoho učitelů a spolužáků z paralelek i z různých ročníků. Beránek fungoval skvěle. Někteří z nás tancovali až do půlnoci. Tak ještě jednou díky.

absolvent z roku 1978

Různé fotky po budově. Jé, vás tady je! A je tady taky Franta? A Aničku jste viděli. A byli jste už v chemii? Tohle to za nás nebylo. A tohle se nezměnilo. A viděli jste tu aulu? A kdo to byl tenkrát ředitelem? A tady jsem měl napsanej tahák na děják! A tady do týhle tabule jsme udělali v prváku díru jako vrata. A ty seš kdo? A výsledek? Gymnázium námi všemi ožilo a bylo milým místem k setkání. Kéž je tomu tak kdykoli.

A jeden ohlas za všechny:

Chci poděkovat za sebe, za své spolužáky a vlastně za všechny čtyři generace naší rodiny, které vyslaly za to dlouhé období existence školy své zástupce ke studiu v jejích zdech. Při sobotní návštěvě školy jsem byla několikrát dojatá a to ani ne kvůli nostalgickým vzpomínkám, ale hlavně z nadšení, co všechno vaši studenti dokáží (úžasné kresby, fotky, 3D modely, divadlo, muzika…). Trochu mě mrzelo, že takový výběr za nás nebyl možný – tolik kreativity a svobody!

Ať vás hřeje myšlenka, že se to povedlo! Bylo to vidět celou sobotu na usměvavých tvářích lidí, kteří měli na kabátech „placky 125“. Vlastně mě mile překvapilo, že i ti, kteří tvrdili, že je do průvodu nikdo nedostane, nakonec ochotně kráčeli až na náměstí.

Gratuluji a přeji hodně dalších úspěšných a spokojených studentů.

absolventka z roku 1978

Akademie v Beránku. Trochu se chlubíme. Ale ono je čím! Sboreček zpívá už skoro čtyřicet let, Musica Viva skoro dvacet, Hidrak řve už víc než dekádu, DREJG (a před ním a s ním i DRED a FEJG) už víc než dvě. A to všechno elegantně řídí takygymnazista František Šedivý, co to umí z Vltavy Českého rozhlasu. A výsledek? Jsme dobří a umíme. Jen vás mohlo přijít o trochu víc.

DREJG. Když už toho Havrance/Krkavana umějí, tak ho hrajou. A v Aule ho hrajou rádi a pomalu si ji zabydlujou. Domovská scéna pokřtěná slavnou básní v mnoha českých překladech. A výsledek? DREJG je tu doma.

Mše v kostele sv. Michaela. A mnozí už u toho být nemohli. Čest jejich památce!