Studenti Jiráskova gymnázia pro Ukrajinu

Když v pondělí 28.února zavlála nad průčelím budovy Jiráskova gymnázia modrožlutá vlajka (děkujeme paní školníkové Mertlíkové:) atakované Ukrajiny, byl to teprve začátek. Nepřekvapilo, že řada studentů provětrala šatníky a vyšla vstříc vzdělávání v ukrajinských národních barvách, že jejich oděv ozdobily azurovo-zlaté stužky. Nepřekvapilo ani to, že se studenti ptali, že chtěli porozumět, že přemýšleli nad tím, jak mohou oni sami pomoci.

A ukázalo se, že jedno studentům Jiráskova gymnázia není nutné vysvětlovat. A sice, že Ukrajina a Ukrajinci dnes pomoc potřebují. K tomu, co se ve studentské režii odehrávalo na chodbách a ve sklepení Jiráskova gymnázia, nemusel studenty nikdo tlačit, nikdo je nenutil, nenařizoval. Vymysleli, zorganizovali a realizovali to, co považovali za nutné, důležité a spravedlivé. Výsledkem je suma atakující hranici 10 000,- a několik dodávek naplněných humanitární pomocí. To je na potlesk a čestnou salvu.

Sexta W zorganizovala finanční sbírku, jejíž výtěžek byl uložen na adresné konto u ČSOB, která jejich vklad zdvojnásobí a pošle na Ukrajinu. Sexta V se spojila s novoměstskou radnicí a Oblastní charitou Hradec Králové a během dvou dnů nashromáždili a roztřídili humanitární pomoc, která je primárně určena pro několik matek s dětmi, které dostanou dočasný azyl v Novém Městě nad Metují, zbytek pak poputuje na pomoc dalším uprchlickým rodinám, jimž pomoc nabídla východočeská metropole. Stovky z vás přispěly ze svého kapesného, nebo přinesli to, čeho je válečným běžencům zapotřebí.

Sextáni však pochopili, že je důležité o ruské agresi na Ukrajině mluvit, že je potřeba její pozadí a historické souvislosti pochopit a nazývat věci pravými jmény. Válka je válkou, agrese agresí, útok není ochrana, invaze není pomoc. Každý, kdo se rozhodl přispět a vyslyšel sextánskou výzvu, mohl se z jimi připravených materiálů dozvědět o historickém pozadí ukrajinsko-ruských vztahů i o současné situaci. Vše věcně, zodpovědně, s odkazy na nezávislé a věrohodné zdroje. Klobouk dolů.

A sláva Ukrajině nejen za její současné hrdinství, ale i za to, že má na své straně takové mladé Evropany, jakými jsou studenti Jiráskova gymnázia. A ono je na ně náležitě pyšné!

Za JGN Štěpán Macura

P.S.:  Dovolím si být osobní. Moc vám, milí sextáni i všichni ostatní, kdo jste jakkoli přispěli, děkuju. Po strašně dlouhé době jsem minulý týden zažíval intenzivní pocit, že Jiráskovo gymnázium zase žije tak, jak jsem na něj už skoro jen vzpomínal. A byl jsem na školu, která je součástí mého života už třicet let, zase strašně pyšný. Protože pokud má jen trochu podíl na tom, že její studenti přemýšlí a cítí tak, jako tomu bylo minulý týden, že to dokáží přetavit v čin, že to všechno zvládnou docela samostatně a jdou v přemýšlení o věci do hloubky, má Jiráskovo gymnázium pořád svoje místo na slunci a má smysl, aby se dál pokoušelo vychovávat a vzdělávat. Tohohle pocitu mi bylo už moc a moc zapotřebí. Díky!