Kdo by jezdil do Rumunska nebo Španělska, když může jet do Francie? Dvě skupiny žáku z JGN rozhodně ne, proto se mezi 20. a 26. červnem vydaly k Azurovému pobřeží v doprovodu prof. Felklové a prof. Hronkové a druhá parta společně s prof. Divíškem a prof. Javůrkovou právě do Francie. Celkem nás bylo úctyhodných 90 lidí.
Cesta autobusem probíhala bez potíží, tudíž jsme byli v odpoledních hodinách na místě. Přijeli jsme do Saint-Tropez, které nás přivítalo jak malebnou atmosférou, tak okázalostí luxusních jachet. Ze Saint-Tropez nás loď přepravila do lokality našeho ubytování – Port-Grimaudu. Z kempu stačilo udělat pár kroků a rozléhala se před námi pláž, čehož využili milovníci vln, kterým v tento den bylo opravdu přáno.
Následující den byl náš cíl kaňon Verdon, známý svou azurovou barvou. Počasí nám nepřálo a plavba šlapadly se neobešla bez deště, ale pár kapek nás od očekávané koupačky neodradilo. Po návštěvě kaňonu jsme se serpentýnami vydali do malebného městečka Moustiers-Sainte-Marie, kde se kapky proměnily v sluneční paprsky.
Čtvrtý den výpravy nás zanesl do města Nice, které bylo zalité sluncem, příjemnou atmosférou a naší chutí poznávat tamější historické centrum, architekturu a trhy. Zdatní studenti, kteří zdolali vrcholek Chateau, měli městečko jako na dlani. Cestou nazpět jsme si nenechali ujít Cannes, kde se nedal minout onen „červený koberec.“
Poslední zastávkou naší výpravy bylo Monako, knížectví, které nás lecčíms překvapilo. Jedním z oněch překvapení se stalo oceánografické muzeum, které nás zaujalo jak zvenku úchvatnou polohou a historickým vzhledem, tak uvnitř neobyčejně pestrou ukázkou mořských živočich. Třešničkou na dortu nám byl pohled na skaliska ze střechy muzea, omývaná Středozemním mořem. Poté se naše kroky ubíraly ke kasinu a na pláž.
Návrat proběhl hladce a bez komplikací. Nyní můžeme jen doufat, že se na Francouzskou Riviéru budeme vracet stejně jako Shagal nebo Monet, protože za další návštěvu rozhodně stojí.
Vít Škoda 2.B
