V pondělí 25. 9. 2017 vyrazili studenti prim do Všestar u Hradce Králové, kde se na dvě hodiny vrátili zpět v čase do doby lovců mamutů, prvních zemědělců a zpracovatelů kovů.
V Archeoparku se ve stálé expozici seznámili se živou archeologií, prohlédli si názorné ukázky tehdejšího života a ojedinělý trojrozměrný model pravěké vesnice. V kinosále zhlédli komentovanou videoprojekci a seznámili se s replikami zbraní a předmětů z různých období pravěku. Druhá část prohlídky Centra experimentální archeologie probíhala venku. Zde si studenti vyzkoušeli některé činnosti pravěkého člověka, např. hod oštěpem, mletí obilí mezi dvěma kameny, broušení kamenného hrotu a sekání kamennou sekyrou. Následovala prohlídka pravěkých obydlí, rondelu, pohřebiště a řemeslných dílen. Studenti obdivovali vynalézavost našich předků, ale vrátit se zpět v čase by prý už nechtěli.
Další částí historicko-zeměpisné exkurze byla návštěva planetária v Hradci Králové. Studenti si nejprve prošli část naučných stezek- planetární a galaktické, poté absolvovali program v digitálním planetáriu moderovaný odborníkem. Výklad byl doplněn celooblohovou filmovou projekcí včetně digitální show Kosmické srážky, během níž zažili vznik Měsíce, srážku s asteroidem, stali se svědky kolize obřích galaxií v daleké budoucnosti a prohlédli si z neuvěřitelné blízkosti funkční kosmickou stanici. Exkurze pokračovala komentovanou prohlídkou interaktivních exponátů ve foyeru hvězdárny, výstavy, Foucaultova kyvadla a dalekohledu v kupoli staré budovy.
Studenti se vraceli zpět do Náchoda plni nových vědomostí a dojmů. Nově získané poznatky z exkurze tak doplnily školní výuku a významně obohatily znalosti studentů.
Rok končí a chci připomenout jednu významnou akci, která proběhla na podzim na naší škole, seminář Heuréky. Setkali se u nás učitelé fyziky a další příznivci, kterým záleží na tom, aby se fyzika na školách učila dobře. Kromě probíhajících seminářů, které navštěvují během roku, se vždy na podzim účastníci sjedou k nám, do naší školy. Od roku 2002, kdy jsme se na prvním setkání vešli do jedné třídy, a dokázal jsem vše připravit sám, se hodně změnilo. Je nás tady každý rok víc a víc. Letos tu bylo o víkendu od 22. do 25. září už 113 dospělých a nejméně 17 dětí jak z České tak ze Slovenské republiky. Zapsat se mohli do 8 z 21 nabízených dílen s bohatou a velmi rozmanitou pracovní náplní. Tak, aby si mohli si na věci co nejvíce sáhnout a uvědomit si, jak skutečně fungují. Jde o poznávání zákonů přírody rukama a hlavou. Za přípravou programu stojí především jedna z hlavních postav a duší projektu, Irena Dvořáková. V tom, aby vše co bylo připraveno a naplánováno, také proběhlo, mi pomáhali jak kolega Jan Geťko, tak také sedm studentů naší školy. Samozřejmě neméně i vstřícnost a odvaha vedení školy už po patnácté vpustit do budovy takovou sešlost nadšenců. Žijeme však v reálném světě a jen nadšení nestačí, všechno také něco stojí. V tomto ohledu nám již od roku 2013 významně vychází vstříc Nadace Depositum Bonum v rámci projektu Elixír do škol. Aby lépe poznala, co potřebujeme, se účastnila konference se po celou dobu i ředitelka projektu Elixír do škol Petra Prošková. Je škoda, že tady nemohu zmínit všech 21 vedoucích dílen, kteří program realizovali. Přivezli neskutečné množství nápadů i materiálu, aby si to všichni užili a něco nového poznali. Pokaždé, když tato událost skončí, mě ohromuje, že po neuvěřitelně rušném víkendu, když v neděli odpoledne všichni odjedou, je škola čistá, všude pořádek, lavice a židle srovnané, jako by tu nikdo ani nebyl. Noc a moc děkuji za to všem, co tu byli a udělali vše pro zdárný průběh setkání.
Ve čtvrtek 21. září se v lyžařském areálu Na Nebíčku u Police nad Metují uskutečnilo okresní finále v přespolním běhu, pořádané poličskou ZŠ. Jiráskovo gymnázium v něm reprezentovalo 33 běžců a to ve všech šesti kategoriích. Naše družstva zde v konkurenci 11 škol vybojovala pěkná umístění, tři družstva postoupila do krajského finále, které se uskuteční 5. října v Nové Pace. Družstvo mladších žákyň složené pouze z primánek Markéty Vydlákové, Andrey Janatkové, Anežky Staňkové, Šárky Vlčkové a Venduly Vyskočilové se na trati 1500m umístilo na 5. místě (ze 7). Nejlepší z našich byla Markéta na 14. místě (z 41). Mladší žáci Matěj Vrzáček, Matyáš Hájek, Vít Melichar, Petr Vašíček, Jonáš Neumann, a Jan Poustka se na trati 2000m umístili na 4. místě (z 5). Nejlepší z našich primán Matěj skončil pátý (z 28). Starší žákyně Adéla Breitrová, Lucie Žáčková, Monika Říhová, Markéta Mastíková a Zuzana Šnorbertová vybojovaly na trati 1500m 2. místo a postup do krajského finále. Adéla mezi 31 běžkyněmi zvítězila, Monika skončila pátá, Lucka osmá. Starším žákům Antonínu Staňkovi, Bohdanu Ptáčkovi, Martinu Brejtrovi, Jakubu Hejzlarovi, Ondřeji Lukášovi a Šimonu Vackovi, kteří se na trati 3000m umístili na 3. místě, unikl postup do krajského finále jen díky pravidlu o lepším umístění čtvrtého běžce. Tonda skončil v konkurenci 45 závodníků druhý a Ondra čtvrtý. Dorostenky Sabina Jirmanová, Kamila Šimková, Sára Kubíková, Nikol Urbanová, Oluša Gajdošová a Karolína Křenková na trati 3000m v konkurenci pouze s běžkyněmi Gymnázia Broumov zvítězily, když Sabina skončila celkově druhá a Kamila, která svým "zakufrováním" těsně před cílem přišla o suverénní vítězství, třetí. Dorostenci Radek a Tomáš Jansovi, Adam Šesler, Martin Červíček a Matěj Prouza na trati 5000m rovněž vybojovali 1. místo (ze 4), když Radek zvítězil a Adam skončil na 2. místě (z 23). Spolu s dorostenkami se tak kvalifikovali do krajského finále. Všem našim studentům patří pochvala nejen za odvedené výkony v sychravém počasí, ale též za bezvadnou atmosféru a vzájemnou podporu v celém týmu JGN.
Ve dnech 26. – 27. září jsem se s několika dalšími studenty v doprovodu prof. Preclíka a Vícha zúčastnila v Pardubicích projektu Vědci studentům II. Akce se konala v příjemném prostředí hotelu Zlatá Štika, kde přednášeli vědci světového formátu. Na konci každé prezentace jsme jim vždy mohli položit pár otázek.
Začínalo se v pondělí dopoledne krátkým úvodem, po němž následovala přednáška J. Kaliny – „Zfalšoval Gregor Mendel výsledky svých pokusů?“ Nastínil v ní vědcův život, obsah jeho práce a zábavnou formou se nám snažil vysvětlit základy dědičnosti. Po obědě pokračoval J. Grygar: „Proč astrologie nefunguje, kdežto astronomie ano?“ Vysvětlil nám rozdíly mezi těmito vědami a poutavě mluvil o kosmickém záření. Potom následovalo vystoupení obou předchozích vědců, kteří společně hovořili na téma osobních zkušeností s popularizací vědy. Den zakončil v podvečer organizátor celé akce Roman Neruda, který se zabýval tématem umělé inteligence a ochotně nám zodpověděl spoustu dotazů.
Druhý den ráno jsme se odpočatí mohli opět v klidu soustředit na J. Pačese z Ústavu molekulární genetiky a důležité genetické rozdíly mezi člověkem a šimpanzem. Následovala přednáška Z. Šímy z Kriminalistického ústavu v Praze o forenzní analýze digitálního videozáznamu a celá akce končila přednáškou T. Petráčka: „Imigrace a otázka evropské identity“, po které přirozeně následovala nejostřejší výměna názorů za celé dva dny.
Akce se všem velmi líbila, zazněl i názor, že příště by se měla protáhnout ještě alespoň o den. Odjížděli jsme obohaceni o spousty nových informací a zajímavých názorů od opravdových odborníků ve svém oboru.
Štěpánka Frimlová, 6.W
Exkurze na čističku odpadních vod se stala součástí výuky chemie ve druhých ročnících. 23. 9. se tam vypravila třída 2.A a o týden později 29. 9. třída 6.V. Mistr ČOV Petr Semerák studentům přiblížil provoz a vysvětlil princip mechanického a biologického čištění vody. Dále nás seznámil se zpracováním kalu a výrobou bioplynu a elektrické energie pro čističku. Měli jsme možnost vystoupit na „vyhnívací věž“ a tak jsme mohli vidět celý areál čističky z ptačí perspektivy. Taky jsme obdivovali rajčata a dýně, které v areálu rostou díky nejlepšímu hnojivo. Už teď se může na exkurzi těšit třída 2.B, která se tam vydá ve čtvrtek 6. 10. Děkujeme za vtipný výklad a vstřícnost.
Na konci minulého školního roku jsem se díky programu Erasmus plus vydal na dva týdny do Irska. Můj kurz, který se konal 13. až 24. června ve škole jménem Linguavia specializované na jazykovou výuku cizinců v centru Dublinu, se skládal ze dvou částí.
První z nich byl každodenní skupinový seminář, který se zaměřoval na jazykové kompetence na úrovni proficiency a metodologii výuky převážně gramatických struktur a prohloubení znalosti idiomatické stránky anglického jazyka.
Na kulturní kontext Irska se soustředila druhá část, odpolední individuální výuka, kterou považuji za nejpřínosnější. Během těchto hodin probíhala intenzivní řízená diskuse o kulturních souvislostech Irska. Vzhledem k tomu, že mám s touto zemí studijní zkušenost, byla tomuto faktu ihned přizpůsobena náplň kurzu. Mohli jsme se soustředit na složitější problémy, jako je multikulturní povaha irské historie, anglo-irské tradice, evoluce irské angličtiny, pozice irštiny v současné irské společnosti, irská ekonomika po „keltském tygrovi“, současné irské školství, dědictví tzv. Velikonočního povstání, které v roce 2016 slavilo sté výročí, paralely v dějinách Irska a českých zemí, současná irská literatura, nacionalismus, Irsko a imigrace apod. Ve velké míře byly v těchto hodinách využívány reálné, všednodenní materiály, publikované eseje, tematická videa z youtube, tedy vše, co budu moci využít ve svých hodinách. Vzhledem k tomu, že jedním z lektorů byl hlavní metodik školy, probírali jsme rovněž způsoby, jak představit irskou kulturu studentům – prostřednictví ukázek z mytologie, literatury, dobových materiálů. Jako vhodný se zdá například seriál BBC The Story of Ireland.
S jedním z lektorů jsme studovali východiska jazykové metody a jednoho z tzv. humanistických výukových směrů tzv. Dogme, jehož představitelem je Scott Thornbury. Ta je založena na několika základních principech: interaktivitě, zaangažování studentů prostřednictví obsahu, který si sami vytvářejí, dialogičnosti, zapojování studentů do organizace výuky, téměř absolutní absenci tradičních výukových materiálů (např. standardizovaných učebnic), důrazu na relevanci ostatních materiálů s ohledem na skutečný život a praktické užití a kritické analýze vyučovacího procesu.
Svůj pobyt jsem ale využil i k návštěvě literárního čtení v irské akademii, koncertu předních irských písníčkářů věnovaného výročí dublinského přístavu, návštěvě skvěle upravených dublinských muzeí a galerií i malým výletům po východním pobřeží. Co mě opět příjemně překvapilo, je mimořádně přátelská a vstřícná povaha Irů a jejich humor, který se velmi podobá tomu našemu.
V druhé polovině července jsem měla díky programu Erasmus+ možnost vycestovat do španělské Galicie, konkrétně do hlavního města Santiago de Compostela, kde jsem absolvovala kurz Video a storytelling. Ačkoliv se jednalo již o pátý kurz ve Španělsku a myslela jsem si, že mě nemůže nic překvapit a překonat zážitky z loňských let, letošní zkušenost předčila mnohonásobně ty z let loňských. Naprosto nadšená jsem byla jak z kurzu, tak z lidí které jsem poznala, ale i z kulturního prostředí v Santiagu de Compostela a v neposlední řadě také z úchvatné přírody.
Většina z nás zná Santiago de Compostela jako cíl tzv. Svatojakubské pouti nebo „Camino“. Fakt, že je Santiago městem poutníků, cítíte na každém kroku. Jdete do školy a po cestě potkáte na autobusové zastávce naloženého osla a vedle něj zarostlého poutníka. Při ranní procházce vás míjí zástupy poutníků s velkými batohy, na kterých visí náhradní pár bot a především symbol Santiaga - schránka hřebenatky, kterou znáte třeba jako znak známé čerpací stanice. Atmosféra města je uvolněná, pohodová a přátelská a stejní byli i lidé, které jsem mohla během svého dvoutýdenního pobytu poznat. Ačkoliv byl kurz směsicí národností napříč Evropou, ale i mimo ni, hned od prvního dne jsme si rozuměli jako bychom se znali odjakživa. Jazyková škola Iria Flavia mě překvapila svým až rodinným prostředím a vstřícností. Náplní prvního týdne kurzu bylo vytvoření scénáře a natočení krátkého filmu.
Tématem našeho filmu byly stereotypy jednotlivých národů v Evropě. Vše jsme pojali humornou formou a obrátili naruby, takže každý z nás hrál opak. A jaký je stereotyp o Češích? No přece, že všichni pijeme pivo. Během jednoho dne jsme natočili jednotlivé scény a poté vše upravili, sestříhali a vytvořili vtipný krátký film. Práce nám poskytla spoustu nových nápadů a skutečně nás bavila. V druhém týdnu jsme se naučili používat celou řadu mobilních aplikací a jejich využití pro jazykovou výuku. Vytvářeli jsme meme, stop-motion, dabovali krátké klipy, vytvářeli vlastní animované filmy. Dříve jsem měla trochu respekt při použití moderních technologií, ale tento kurz mi dokázal, že jejich použití je opravdu snadné a zároveň zábavné. S kolegy z kurzu jsme doteď v kontaktu přes sociální sítě a sdělujeme si nejen zážitky, ale i zajímavé typy pro výuku, filmy nebo knihy.
O víkendu jsem měla možnost také cestovat a splnit si svůj velký sen o návštěvě národního parku Islas Cíes. Ostrovy Cíes, které leží v Atlantském oceánu, jsou skutečným rájem na zemi. A to nejen díky úchvatné přírodě, ale také díky omezenému počtu návštěvníku, které mohou každý den na ostrovy přijet. Byla jsem proto velmi ráda, že jsem lístky na trajekt rezervovala s velkým předstihem, protože bych tento sen jinak uskutečnit nemohla. Blankytně modrá voda, bílý písek, úchvatné výhledy z vrcholků ostrova připomínají karibský ráj. Nenechte se ale mýlit zdáním o dlouhém koupání, protože voda v Atlantiku tady má kolem patnáctí stupňů. Kromě ostrovů jsem měla možnost procestovat i velkou část Galicie a znovu si připomenout fakt, jak moc krásné a rozmanité je Španělsko. Galicie totiž svou přírodou a architekturou připomíná spíše Irsko než to, co si většina z nás vybaví, když se řekne Španělsko.
Celkově musím říct, že pobyt v Galicii a účast na kurzu byla pro mě úžasnou zkušeností. Získala jsem nejen nové profesní znalosti a zlepšila určitě svoji jazykovou úroveň, ale také poznala mnoho nových přátel a především získala novou energii a motivaci pro další výuku španělštiny. Doufám, že se budu moci do Galicie brzy vrátit a znovu se také setkat s novými přáteli.
Mladí divadelníci, vy, kteří jste již absolvovali dva roky dramatické výchovy či byli členy kroužku Hidrak, nepřehlédněte!!! První organizační schůzka se koná ve čtvrtek 7.září o velké přestávce v aule. Společně zvolíme den a hodinu kroužku a pokud budete chtít hrát na prknech, které znamenají svět – dozvíte se nové informace. Od září se náchodský divadelní soubor rozšiřuje o dětskou divadelní scénu. Zkoušky se budou konat přímo v divadle Beránek. Máme grant na kostýmy! Zveme i vás, kteří máte chuť „zkusit kumšt“ a dosud jste kouzlo divadelních prken neobjevili! Přivítáme i studenty vyšších ročníků gymnázia! Možné informace i u mě osobně v kabinetě společenských věd.
Divadelní soubor DREJG rozjíždí novou sezónu. Letošní první zkouška se odehraje už ve čtvrtek 8.9. od 15.30 v aule JGN. A jste zváni stát se DREJGem! A letos (podobně jako loni) můžete DREJGovat hned dvakrát, dvojmo, dvojace, dvojitě, double, duálně, ... ve čtvrtek cca od 15,30 s Mc, v pátek cca od 14,15 s FS (Filip Stuchlík - proto někdy FEJG. Nebo je to proto, že je to friday?). "Čtvrtkaři" (Mc) a "Pátkaři" (FS) se porůznu prolínají, kamarádí, ovlivňují, pomáhají si, bratří se. Čeká oprašování a jízda s loňským opusem "F.A.U.S.T.U.D.Y. - hry s Fausty" i práce na Shakespearových sonetech "Sonet S.", na minidramatech P.H.Camiho, na textech Ivana Wernische a K.J.Erbena (a to jsme zatím jen u podzimu)! Vypadá to, že jste potřeba. Těšíme se na Tebe, těš se na DREJG. Na vysvětlenou: Název DREJG je zkratkou: D = divadlo – neb to chceme dělat, nejsme kroužek, jsme divadlo/ RE = dle toho, co se právě hraje (recitační, renesanční, radikálně eklektické, religiózní, reálně erotické, romanticky existenciání, rychlé energické, ryze entropické, rozhodně empatické, rezavé ...)/ JG = dle volby: a) Jiráskovo gymnázium (čímž vyjadřuje příslušnost ke kořenům, zázemí, škole), b) metaforu dokreslující předchozí labilní R a E, jejíž J znamená obvykle Jako, jejíž G znamená obvykle cokoli případného od G = gabardén, Gabriel, galakoncert, galanterie, galaxie, galeje, galéra, galerie, gylimatyáš, Gal, galon, galoše, Galvani, gang, ganglion, gangster, gardedáma, gardénie, garderoba, gardista, gauč, gáza, gazela, Gdaňsk, Gdyně, gejša, generál, generálporučík, generálmajor, genetika, Genesis, genius, genitálie, genitiv, gentleman, geodet, Germán, gesto, Ghana, gilotina, girlanda, glóbus, glukóza, glykemie, Goethe, Gogh, gól, golf, gorila, gong, Gót, gouda, Goya, graf, grál, gramatika, gramofon, granule, grapefruit, gravidita, grizzy, Grónsko, groteska, Gruzie, gryf, Guadalquivir, Guatemala, Guinea, gulag, guláš, Guayana, gymnastika, gymnázium, gynekologie, gyps ... Příklady řešení: Divadlo rozverně elektrizující jako Galvani, Divadlo rychle excitující jako gejša, Divadlo reagující jako germánium, Divadlo rezonující jako galaxie, Divadlo rychle exekutivní jako gilotina...
V srpnu jsem absolvovala čtrnáctidenní kurz metody CLIL (Content Language Integrated Learning) v Exeteru. Tato metoda spočívá ve využití cizího jazyka (v mém případě angličtiny) ve výuce odborných předmětů. Předpokládá se, že učitel odučí svou hodinu nebo její část v cizím jazyce, čímž podpoří jazykovou vybavenost žáků (žák musí pochopit instrukce učitele i obsah učiva, naučí se odborné termíny, musí komunikovat se spolužáky a reprodukovat naučený obsah v cizím jazyce). Ta je především v případě budoucích vysokoškolských kádrů velmi důležitá a je vhodné ji rozvíjet všemi cestami a co nejdříve.
Můj kurz byl organizován IPC (International Projects Centre) Exeter. Tato škola se specializuje na výcvik zahraničních učitelů v metodice i ve zlepšování jazykové úrovně. Je to poměrně malé pracoviště (asi 60 frekventantů vždy na 14 dní), a proto je zde atmosféra příjemně domácká. Pedagogové jsou vysoce specializovaní a velmi erudovaní. Studenti pak přicházejí především z různých zemí Evropy. Součástí mé výuky bylo seznámení se s metodou CLIL, jejími druhy, základními principy, s vhodnými metodami, hodnocením i známkováním. Absolvovali jsme v roli studentů spoustu drobných aktivit, které jsou použitelné i ve výuce v mateřském jazyce a jsou výborně strukturovány podle obtížnosti. Tyto činnosti jsme trénovali na různém obsahu (hlavně z matematiky, zeměpisu, biologie a historie), takže bylo zřejmé, že jsou vhodné pro všechny předměty. Pro učitele je velmi zajímavé a podnětné zažít si roli žáka. Myslím si, že pak lépe uchopí a zorganizuje nabídnuté aktivity a nápady (nezapomenu například na strach, který jsem prožívala v očekávání, že budu týmu vysvětlovat vulkanologii v angličtině nebo že nepřijdu s jejich pomocí na slovo napsané za mými zády na tabuli). Dále jsme byli seznámeni s využitím mobilu a počítače při tvorbě hodiny a v jejím průběhu. Zkoušeli jsme využít různé webové stránky, které nabízejí tvorbu kvízů, testů, křížovek, QR kódů atd. V závěru kurzu jsme měli za úkol přípravu části vyučovací hodiny metodou CLIL a její předvedení. Pracovali jsme ve dvojicích (nutnost komunikace v angličtině). Bylo užitečné vidět chyby kolegů a objevit své vlastní při použití metod předvedených už dříve naší vyučující a zažitých námi v roli žáků. Hodnocení od učitelky i spolužáků jsme dostali písemně. Vedle metodického vybavení nám byly podány informace o školském systému v Británii a eTwinningu (mezinárodní spolupráce škol). Během celého kurzu probíhaly diskuze nad probíranými tématy a aktivitami, kdy si frekventanti mohli sdělit a předat cenné zkušenosti ze své praxe.
Součástí výuky byly také výlety do širokého okolí, které jsme absolvovali s průvodcem. Ten byl velmi dobře obeznámen s historií i místopisem zdejšího kraje. Touto cestou jsem se seznámila s městem Exeter a navštívila jižní Devon – Dartmoor, severní Devon – Exmoor a Cornwall. Jsou to místa s nádhernou přírodou a velmi bohatou historií popsanou v mnoha příbězích. Pro mne byl nezapomenutelným zážitkem hlavně hrad Tintagel na břehu Atlantiku, který je spjat s legendami o králi Artušovi a čaroději Merlinovi. Absolvovala jsem také cestu na pobřeží La Manche do města Exmouth a plavbu lodí podél útesů od Exmouth k Sidmouth a navštívila jsem město Bath, které je proslavené svými římskými lázněmi.
Nesmírně důležitá a užitečná byla pro mne také formální i neformální komunikace s učiteli, spolužáky i místními lidmi. Někdy jsem se pořádně zapotila a občas jsem byla velmi unavená. Pro „neangličtináře“ mé jazykové úrovně je hodně namáhavé myslet na obsah i formu sdělované a přijímané informace. Zvláště pak, když jazyková úroveň ostatních komunikujících je vysoká a téma přesahuje běžnou konverzaci.
Co sdělit na závěr? Anglická kuchyně není nic moc (zhubla jsem), jihozápadní Anglie je kouzelná, ubytování v hostitelské rodině je pro člověka mého věku poněkud nekomfortní (jde spíš o soukromí a organizaci času než o vybavení), atmosféra ve škole byla úžasná, „obklopení angličtinou“ je více než užitečné, seznámení s tím, jak to chodí jinde je velmi poučné a nezřídka inspirující, nutnost poprat se s různými problémy vede k osobnímu růstu. A co jsem si odvezla? Vedle zdokonalené angličtiny (doufám), nových přátel a množství zážitků, hlavně spoustu dobrých nápadů do mých hodin a chuť se do nich pustit.
