V rámci projektu Erasmus+ jsem měl možnost se zúčastnit kurzu Design Learning Scenarios for Educational Robotics v portugalském Lisabonu. Kurz se konal v termínu 7. – 11. 9. 2015 a bylo to úžasných pět dní. Organizátorka kurzu Maria João Conde a lektorka Paula Abrantes se nám v průběhu kurzu velice věnovaly a každý den po konci výuky byl pro nás připraven bohatý program – měli jsme tak možnost poznat moderní i historickou část Lisabonu, paláce v Sintře, Oceanárium, pokochat se pohledem na celý Lisabon z Monumentu Ježíše Krista, ochutnat nejrůznější mořské speciality v typické rybářské vesničce…
Celkem se kurzu zúčastnilo šest účastníků, rozdělených na dvě skupiny – já byl ve skupině s italským a španělským kolegou. První den kurzu jsem se cítil trochu zmateně – začali jsme pohádkou a kočkách a psech, kdy naším úkolem bylo vymyslet její možná pokračování. A následně navrhnout a naprogramovat roboty, kteří se budou chovat podobně jako postavy v pohádce. My jsme se rozhodli postavit robota „psa“ hlídajícího dům a „kočku“ snažící se před psem schovat v křoví. Nejprve jsme museli vymyslet, co budeme vůbec dělat, poté vyrobit hrací plochu, sestavit roboty, naprogramovat, otestovat… Zmatený jsem byl především proto, že zadání bylo velice volné, nejasné… spoléhalo se hodně na naši kreativitu a vzájemnou komunikaci. V dalších dnech jsem pochopil, že to byl ideální začátek, kdy nám lektorka nechala prožít situaci žáků, kteří jsou postaveni před pro ně neznámé zadání, se kterým si v týmu musí nějak poradit. A většina úkolů v reálném životě nemá přesně dané zadání, je potřeba improvizovat, komunikovat, dohledávat potřebné informace.
V dalších dnech jsme pracovali na scénáři, kdy hasičské auto má ve městě najít hořící dům. S využitím minimálních prostředků jsme postavili město (z krabic od bot), černá páska znázorňovala silnice. Nejprve jsme využívali světelný senzor pro sledování čáry a ultrazvukový pro detekci překážek. Poté jsme přidali i barevný senzor pro detekci křižovatek. Nakonec jsme se učili pracovat s Bluetooth komunikací, která měla sloužit pro zadání informací o tom, kde ve městě hoří. Tento scénář v Portugalsku využívají při projektové výuce, kdy robotika je spíše takovým spojovacím článkem mezi různými předměty, než hlavním prvkem. Při takto vedené výuce se žáci nejprve seznámí s prací hasičů, poté si pod vedením vyučujícího výtvarné výchovy vyrobí model města (a to tak, že zabírá polovinu třídy), vyučující chemie a fyziky je seznámí s tím, co je to hoření a jak se požáry hasí, při matematice se dozvědí něco o tom, jak reprezentovat mapu města (graf…) a jak v ní hledat cestu, mezi tím si také zkusí cvičnou evakuaci, dozvědí se něco o první pomoci a spoustu dalších věcí. Je to velice zajímavý přístup k výuce, který mohou realizovat i proto, že se třída (cca 20 žáků) věnuje projektu po celý týden a i vyučující jsou na tento projekt postupně uvolňováni.
Byla to velice zajímavá zkušenost a inspirace do budoucna, určité prvky nepochybně zakomponuji do své výuky. Bohužel realizovat něco podobného v takovém rozsahu na naší škole zatím možné není kvůli většímu počtu žáků ve třídě a hlavně kvůli nutnosti na daný týden zcela změnit jak rozvrh žáků, tak i vyučujících. S komunikací v angličtině jsem i díky přípravnému kurzu angličtiny neměl problém, všichni vyučující i kolegové byli velice vstřícní a ochotní. S portugalskými a italskými kolegy jsme se dohodli, že budeme přemýšlet o možnosti jak zapojit naše žáky do nějakého společného projektu robotiky, kdy by mohli svoje poznatky a nápady sdílet přes internet, Skype atp. Uvidíme, zda se něco podobného podaří v budoucnu realizovat.
Nadšení studentů z Figarovy svatby Ve středu 9. září jsme se v rámci exkurze zúčastnili s 3.A a 3.B divadelního představení Figarova svatba v hradeckém Klicperově divadle. Klasické představení bylo zpracováno moderním způsobem a poukazovalo na současné problémy společnosti a partnerských vztahů,tento způsob zpracování dramatu motivoval studenty k zamyšlení a diskusi o problémech současné společnosti. Studenti Jiráskova gymnázia poděkovali hercům a jak se už stalo tradicí, předali hercům i květiny. Důkazem toho, že se herci i studenti výborně bavili je i společné selfie.
Poslední dva srpnové týdny jsem měla možnost zúčastnit se dvoutýdenního kurzu pro učitele ve Valencii v rámci programu celoživotního vzdělávání Erasmus+. Nebyla to moje první zkušenost s výjezdem na podobný zahraniční kurz, v předchozích letech jsem získala stipendia na kurzy v programech Comenius a Grundtwig v Salamance, Granadě a Seville. O to víc pro mě byl důležitý výběr vhodného kurzu v dobré jazykové škole. V rámci programu můžete využít služeb agentury, která vám vše zařídí, můžete hledat v databázi kurzů, ale já jsem tentokrát dala na osobní doporučení bývalé studentky našeho gymnázia, která v této jazykové škole absolvovala kurz v loňském roce a teď již můžu říct, že jsem udělala dobře.
Měla jsem možnost účastnit se kurzu pro učitele v jazykové škole Hispania ve Valencii, která byla po právu v posledních dvou letech zvolena nejlepší jazykovou školou ve Španělsku. Nejvíc ze všeho se mi líbil osobní přístup a metody výuky. Kromě vlastního kurzu jsem měla možnost sledovat hodiny na téměř všech úrovních a následně je probrat na soukromých hodinách se zkušenou lektorkou. Sledovat práci kolegů v kulturně rozmanité třídě, kde byli studenti z celého světa, vedenou pouze ve španělštině, bylo pro mě v podstatě nejcennější zkušeností. Nemůžu také zapomenout na jeden den výuky na pláži, který byl pro mě velkým překvapením. Ačkoliv se nejedná o výuku stoprocentně intenzivní, nárůst motivace a zájmu o jazyk je díky takovým aktivitám očividný. Já sama jsem si kromě spálenin od slunce odnesla spoustu zážitků a věřím, že podobné hry budeme moci využít i při výuce s našimi studenty.
Krom vlastní výuky nabízí škola rozmanitý odpolední kulturní program. Díky tomu jsem vyslechla zajímavé povídání o historii města a jejich památkách, zatančila si na hodině flamenca, navštívila Oceánografické muzeum a Muzeum vědy, naučila se připravovat typické nápoje, jakými jsou Agua de Valencia a Sangría. Dva týdny strávené v jazykové škole Hispania ve Valencii mi umožnili získat nové poznatky, načerpat atmosféru města, které jsem dosud neznala a začít nový školní rok plná energie a nápadů. Myslím si, že podobné výjezdy jsou přínosem pro pedagogy, ale i pro jejich studenty a jsem velmi ráda, že naše škola je jednou z těch, které grant Erasmus+ získaly. Protože vím, že za vším je spousta práce a příprav, chtěla bych tímto poděkovat za tuto možnost všem, kteří se na grantu podílejí.
Po učitelích z jazykové školy Hispania, po Valencii a jejich památkách, po skvělém jídle a nádherné valencijské pláži se mi rozhodně bude stýskat, ale již teď vím, že to nebylo naposledy, co jsem Valencii navštívila. Takže na úplný závěr: ¡Hasta pronto Valencia!
V červenci 2015 jsem absolvovala pobyt s jazykovým zaměřením ve Velké Británii. Cílem této mobility bylo zlepšení mých jazykových dovedností tak, abych byla schopna v odborných předmětech (biologie a matematika) použít prvky angličtiny a lépe tak připravit zájemce o tyto předměty na jejich budoucí studium na vysoké škole. Na tento první jazykový kurz by měl navazovat kurz CLIL, který by mne měl vybavit metodicky.
Dva týdny jsem navštěvovala St. Giles International Language School v Brightonu na jihu Anglie. Brighton je velké město na pobřeží průlivu La Manche s velmi starou historií a krásným okolím. Navštívila jsem například křídové útesy Seven Sisters nebo propadlinu Devils Dyke. St. Giles International Language School je známá škola, na které jsem se potkávala se studenty z různých zemí Evropy, Asie a Afriky. Počet frekventantů se pohybuje mezi 500 až 700. Výuka na této škole byla pestrá, byly používány různé vyučovací metody a materiály, se kterými jsem se při studiu angličtiny na českých školách nesetkala. Studenti se během studia potkávají s různými učiteli, jejichž přístup k výuce je velmi profesionální a přitom přátelský. Pracují ve skupinách po 10 až 14. Učebny jsou vybavené počítači, interaktivními tabulemi a DVD přehrávači. Vedle výuky jsem měla možnost zúčastnit se odpoledních sociálních aktivit, které pořádala škola s cílem zlepšit komunikační dovednosti studentů. Některé z nich jsem absolvovala (výlet na kole, kurzy salzy, cream tee - výborné, kurzy jogy). Měla jsem tak možnost hovořit se studenty z mnoha zemí a seznámit se s jejich tradicemi a způsobem života. Škola také organizovala víkendové výlety. Já jsem si vybrala návštěvu Oxfordu a seznámila jsem se tak s velmi starou a velmi významnou vysokou školou. V Brightonu jsem bydlela v hostitelské rodině. Tento způsob ubytování sice nezaručuje plné soukromí studenta, ale dává mu další možnost k rozvoji jeho komunikačních dovedností a poznání způsobu života ve Velké Británii. Já konkrétně jsem měla štěstí na hostitelskou rodinu, která se mi věnovala, půjčovala mi kolo a seznámila mne se svými přáteli.
Pobyt ve Velké Británii nejen zlepšil mé jazykové schopnosti a dovednosti, ale i odvahu komunikovat v tomto jazyce. Získala jsem také vědomosti o způsobu života a podmínkách v různých zemích světa a zkušenosti s cestováním a mohla si ověřit své organizační schopnosti. Cestovala jsem sama a musela řešit různé problémy, které provázely mou cestu. Některé učební metody používané ve škole lze přenést do mých oborových předmětů. Díky zlepšení v jazyce mohu případně doprovodit studenty při jejich návštěvách Velké Británie nebo pomoci jazykářům v organizací těchto akcí. Témata týkající se lidského těla a zdraví, rostlin a živočichů mne vybavila slovní zásobou využitelnou ve výuce biologie metodou CLIL a mohu je tedy ve svých hodinách použít spolu s novými vyučovacími metodami. Zkušenosti z pobytu v zahraničí, z výuky na zahraniční škole a informace o životě v různých zemích mohu sdílet se studenty a tak je obohatit i po této stránce.
Pobyt v Brightonu hodnotím velmi kladně. Chtěla bych poděkovat organizátorům tohoto projektu a agentuře Albion Moravia, která mi cestu velmi dobře zprostředkovala.
V rámci projektu Erasmus+ „Kvalitní učitel znamená vzdělaný žák“ mají učitelé nejazykových aprobací možnost se zúčastnit jazykové přípravy na jejich budoucí mobility. V prvním roce našeho projektu se učitelé zúčastnili následujících kurzů.
Ivana Matěnová – Deštné v Orlických horách, jazyková škola Magic English
10. – 14. 8. 2015 jsem absolvovala intenzivní pobytový kurz anglického jazyka v Deštném v Orlických horách. Tento jazykový kurz byl pořádán jazykovou školou Magic English se sídlem v Náchodě. Byl organizován pro učitele, kteří jsou mírně pokročilí v anglickém jazyce s cílem eventuálního pozdějšího využití anglického jazyka v odborných předmětech. Kurzu se účastnilo osm frekventantů a jedna lektorka. Pro výuku byla používána učebnice Jazyk pro odbornost – jazyk pro budoucnost žáků vytvořená pracovníky Magic English. Výuka zahrnovala 30 vyučovacích hodin. Vedle práce s učebnicí byly používány různé metody (rozhovor, skupinová práce, inscenační metoda) a didaktické hry (pexeso, karty s anglickými slovy, pětilístek) vedoucí k rozvoji komunikačních dovedností a slovní zásoby. Tento pobyt byl pro mne možností, jak si zlepšit jazykové schopnosti před kurzem CLIL ve Velké Británii. Hodnotím ho velmi kladně z pohledu organizačního i obsahového.
Martina Javůrková – individuální výuka angličtiny
Kurz anglického jazyka jsem absolvovala v období 1. 7. – 31. 8. 2015 v rozsahu 24 hodin (po 60 minutách) ve dvouhodinových blocích. Protože šlo o individuální výuku, obsah byl sestaven podle mých individuálních potřeb. Úroveň výuky byla dle mého mínění a používaných materiálů na úrovni B1–B2. Důraz byl kladen na poslechová cvičení a na konverzaci. Gramatické jevy byly vysvětlovány průběžně, pokud se vyskytly v poslechu, textu nebo při konverzaci a nebyly mi zcela jasné. Gramatická cvičení jsem vypracovávala i v domácí přípravě na hodiny. Konverzační témata byla zaměřena na každodenní život (rodina, zaměstnání, záliby, nákupy, jídlo, cestování, počasí, návštěva restaurace, sport, bydlení apod.). Při výuce nebyla používána žádná stálá učebnice, ale materiály nejrůznějšího druhu (různé učebnice, časopisy, internet, obrázky).
Absolvování kurzu hodnotím jako pozitivní hlavně proto, že jsem si posílila sebevědomí při konverzaci a ztratila největší ostych. Ujasnila jsem si řadu gramatických jevů a rozšířila slovní zásobu. Výuka byla přizpůsobena mým individuálním potřebám. Věřím, že nabyté znalosti uplatním při svém pobytu v Exeteru. Největším problémem je pro mě stále poslech. Od pobytu ve Velké Británii si kromě jiného slibuji i zlepšení v této oblasti.
Jan Preclík – Rádlo u Jablonce nad Nisou, jazyková škola Stamina
Na doporučení kolegyně jsem si vybral kurz liberecké jazykové školy Stamina v malé vesničce Rádlo nedaleko Jablonce nad Nisou. Kurz se konal v termínu 1. – 7. 8. 2015 v rozsahu 50 vyučovacích hodin (po 45 minutách). Ubytování bylo v typické podhorské chalupě, kde také probíhala výuka, a to výuka opravdu intenzivní. Kurz byl určen pro úroveň B2, nicméně v případě potřeby a našich neznalostí nebo nejistoty byly procvičovány i základní gramatické jevy, naopak v případě zájmu nebyl problém přejít i k pokročilejším tématům. Skupina šesti studentů se mi jevila jako ideální a pod vedením výborné lektorky Lucky jsme se opravdu nenudili. Angličtina od rána do večera, výlet na rozhlednu, na Ještěd, do ZOO – to vše v angličtině. Nepoužívali jsme žádnou učebnici, ale především materiály připravené a vybrané naší lektorkou. Kurz hodnotím velice pozitivně, výrazně zvýšil moji jistotu před plánovanou mobilitou.
Ivana Matěnová, Martina Javůrková, Jan Preclík
Kurz angliètiny, jazyková kola STAMINA, Rádlo u Jablonce nad Nisou
V prestižním mezinárodním časopise Physics education, který se věnuje výuce fyziky, vyšel v květnovém čísle článek o jedné z aktivit organizovaných na naší škole. O každoroční pravidelné mezinárodní konferenci učitelů fyziky "Dílny Heuréky", která tak jako každý rok i letos proběhne o prvním víkendu v říjnu. V posledních letech se počet účastníků ustálil lehce přes sto. Články časopisu sice mají přístup placen, ale tento si můžete přečíst na volném odkazu:
http://kdf.mff.cuni.cz/heureka/Clanky/physed%20nachod.pdf
Ve dnech 22.6. - 3.7. 2015 jsem se v rámci programu Erasmus+ zúčastnil kurzu Intensive English including British Culture and Literature v jedné z poboček celosvětově známé americké jazykové školy Kaplan. Škola se nacházela v centru Londýna na Leicester Square, což mi dalo možnost každý den po výuce navštívit známé londýnské památky a také si užívat ruch velkoměsta.
Výuka probíhala od pondělí do pátku od 8h do 13h. Absolvoval jsem tradiční jazykově kulturní výuku, která se hodně zaměřovala na gramatiku a slovní zásobu, zejména frázová slovesa, předložky a různé konverzační okruhy spjaté s kulturou a životem přímo v Londýně. Výuka byla také hodně interaktivní. Zkušení lektoři často využívali rozmanité učební pomůcky, včetně krátkých videí či různých autentických materiálů. Velice často využívali metody práce ve dvojici a také hromadné diskuze. Gramatické jevy většinou lektor důkladně vysvětlil frontálně a poté následovalo praktické cvičení ústní i písemnou formou. Několikrát proběhla i výuka mimo školu, například v restauraci nebo v parku. Tyto hodiny byly prospěšné především k seznámení se s místním životem a zajímavými místy v blízkosti školy.
Kurz byl veden dle učebnice Kaplan Key Notes Advanced, kterou jsme při první hodině obdrželi. Učebnice obsahuje spoustu gramatických cvičení a také se zaměřuje na rozvoj slovní zásoby. Materiál z této učebnice do výuky nepoužiji, neboť je to pro studenty obtížná úroveň. Do výuky však zařadím něco z tištěného materiálu, který jsme obdrželi. Jedná se zejména o krátké aktivační a zahřívací cvičení tzv. warm-ups. Například otázky a odpovědi ve 3.os. přít. času, procvičování výslovnosti w/v či zpracování úkolů z promítnutého videa známého amerického pořadu MythBusters.
Na škole jsem ocenil zejména velice ochotný a profesionální tým lektorů, lokalitu a prostředí, v jakém se škola nacházela, její vybavení a v neposlední řadě také národnostní složení tříd, do kterých jsem docházel. Během rozhovorů v hodinách, o přestávkách či ve volném čase jsem se tak dozvěděl mnoho zajímavých věcí a příběhů od lidí z různých koutů světa. V celém areálu školy byl také bezplatný přístup k wifi. Navíc byla pro studenty otevřena studovna a menší knihovna, kde bylo možné prezenčně studovat nebo si za zálohu knihy či DVD vypůjčit.
Během svého pobytu jsem získal mnoho materiálů, které jsem již využil během své výuky a některé jsem sdílel i se svými kolegy. Také jsem pořídil mnoho fotografií, které jsem prezentoval ve svých třídách a také svým kolegům. Studentům jsem také zdůraznil, že i oni mají možnost účastnit se různých programů na studium či práci v zahraničí. Tento pobyt a kurz mi pomohl získat větší povědomí o současném životě v Londýně a také rozšířit slovní zásobu a upevnit si gramatické znalosti. V neposlední řadě také navázat nové kontakty s kolegy z cizích zemí.
Poslední čtvrtek před prázdninami jsme pro žáky nižšího gymnázia uspořádali takový malý robotický den - ukázky robotů žáků prim a sekund postavených v rámci předmětu Hrátky s robotikou a také robotů z robotického kroužku. Žáci tak mohli shlédnout zápasy v robotickém sumu, záchranu mědvěda z bludiště a videa z různých robotických soutěží.
Studenti sekundy V se vydali za pověstmi našeho regionu Toho deštivého chladného rána ( 23.6.) by, jak se říká, „ani psa nevyhnal.“ Studenti sekundy V však vyrazili ráno ke škole, aby se vydali navštívit místa spojená s pověstmi našeho regionu. Dorazili jsme na poutní místo Boušín, kde nás již očekávala usměvavá a příjemná paní Kolisková a otevřela nám místní kostelík. Usedli jsme do kostelních lavic a paní Kolisková nám poutavě vyprávěla nejen o historii Boušína a celé farnosti, ale i pověst o uzdravené holčičce z Turyně. Nechyběl ani příběh „včeliček dušiček“ faráře Ondráčka a Justynky z Jiráskovy kroniky „U nás.“ Děti zaujal obraz Gustava Vacka, původní kazatelna a cínová křtitelnice. Následně ve trojicích psaly odpovědi do námi připravených pracovních listů. Pracovaly se zájmem. Markéta Bohadlová jménem třídy poděkovala paní Koliskové předáním květiny. Je přeci velmi důležité, aby se děti naučily společenskému chování a vystupování. Z Boušína jsme vyrazili na Rýzmburk. Počasí se umoudřilo a nás neodradily ani kaluže ani bláto, kterými jsme došli k altánu. Student Lukáš Novohradský převyprávěl pověst o Silném Ctiborovi a o historii Rýzmburku. Děti zodpověděly otázky k danému tématu, posvačily a společně jsme pokračovali směr Česká Skalice k místům pověsti „O Rozkoši.“ A pak nás již čekala cesta zpět do Náchoda. Exkurze byla hezkým ukončením výuky literatury a dějepisu v tomto školním roce a dětem se velmi líbila.
Studenti 2.A usedli do starých lavic ve škole, kterou navštěvovala malá Barunka Panklová Literární exkurzí věnované osobnosti spisovatelky Boženy Němcové studenti 2.A ukončili vyučovací tematický celek opravdu zajímavě. Malebné údolí v Ratibořicích , studentům již známé, převýšily zážitky z prohlídky Muzea Boženy Němcové a Barunčiny školy. V muzeu se nás osobně ujal pan ředitel Horký, který svým výkladem a vědomostmi o spisovatelce nejen zaujal, ale i do hloubky rozšířil vědomosti studentů. Úžasnou atmosféru v historickém Jiřinkovém sále umocnila chvíle, kdy jsme se stali posluchači klavírní hry studenta Theodora Škody. Neopomněli jsme ani prohlídku středověké tvrze a zamířili do objektu staré Barunčiny školy. Zde se nás ujala milá paní průvodkyně ( její jméno bohužel neznáme). Studenti svojí pozorností a zájmem o její vypravování natolik získali její sympatie, že jim dovolila usadit se ve starých dřevěných lavicích ( s vědomím ředitele muzea) a spolu s profesorkami Dvořáčkovou a Olšanovou se vyfotografovat. Rákosku, kterou jsem jako vyučující literatury v této třídě dřímala v rukou, jsem nemusela použít. V této třídě totiž nejsou nutné nikdy žádné tresty, ani ty nefyzické, kázeňské a „papírové,“ dané v souladu s dnešním MŠ. Naše literární exkurze ze dne 18.června byla krásnou tečkou za výukou literatury v tomto školním roce . A já věřím, že se právě v této třídě nalezne několik zájemců o soutěž ve vědomostech díla Boženy Němcové, kterou v nedaleké budoucnosti chystá Muzeum Boženy Němcové realizovat.
