Ve dnech 3. 10. – 17. 10. 2015 jsme se v rámci projektu Erasmus+ zúčastnily Language and Methodology Refresher Course v Edinburgh School of English. Naše cesta započala na pražském letišti Václava Havla, kde jsme zjistily, že náš let není přímý, ale že poletíme do skotské metropole přes polskou Lodž. Do Edinburghu jsme dorazily o pět hodin déle. Cesta autobusem č. 35 z letiště k naší hostitelské rodině trvala přibližně hodinu a půl. Byly jsme ubytovány nedaleko centra v malebném domku s několika ložnicemi. Naše hostitelská rodina byla velmi příjemná, přátelská a vždy ochotná nám pomoci. V našem přechodném domově jsme snídaly a večeřely. Večeři obvykle připravovala paní domu Sandra. Jednou jsme měly možnost ochutnat i pravý domácí haggis – skotské národní jídlo - základem jsou ovčí vnitřnosti, jako srdce, játra, nebo plíce, ke kterým se přidává ovčí lůj, cibule, koření, sůl, ovesné vločky a někdy mletá ječná krupice. Směs těchto, ale i dalších ingrediencí se vaří (dle originálního receptu) asi 1 hodinu v ovčím žaludku. Možná tento recept nevypadá na první pohled příliš chutně, ale v podstatě se jedná o jídlo velmi podobné českému prejtu a kroupovému z vepřové zabijačky.
Prvním volným dnem byla neděle a my jsme se vydaly za poznáním památek hlavního města Skotska Edinburghu, prošly jsme starobylou třídu Royal Mile kolem katedrály sv. Jiljí až k hradu, který je dominantou celého města, dále jsme pokračovaly jsme ke galerii výtvarného umění a na třídě Princess Street jsme si daly tradiční britský pokrm fish and chips, následovala návštěva hřbitova Canongate, kde je pochovaný například slavný ekonom Adam Smith. V Edinburghu je velmi pohodlná městská hromadná doprava, jezdí zde tramvaje a dvoupatrové autobusy, „lítačka“ na 14 dní vyjde zhruba na 40 liber.
V pondělí v devět hodit začínala škola. První hodina byla vždy zaměřena na různé konverzační aktivity, následoval kurz intenzívní angličtiny, kde se probíraly rozličné věci jako například idiomy, gramatika a také nové jevy objevující se v současné angličtině, vše na úrovni C2. Následovala pauza na oběd, kterou jsme řešily formou sendviče z domova, protože ceny za oběd byly poměrně vysoké. Odpolední vyučování se soustředilo na metodiku výuky anglického jazyka, probírala se jak teorie, tak i praxe. Přínosné byla i sociálně-kulturní stránka věci. V naší skupině bylo zastoupeno několik různých národností, bylo zajímavé s nimi diskutovat a probírat rozdílné přístupy ke studentům v různých zemích. Výuka probíhala obvykle do pěti hodin a večery jsme věnovaly přípravě různých projektů a psaní domácích úkolů. Ve škole bylo velmi přátelské prostředí, k dispozici byla výborná káva, čaj i voda. Všichni lektoři byli profesionálové a jejich přístup byl motivující. Samostatnou kapitolou je fascinující starobylá budova školy, stojící na hlavní historické třídě Royal Mile. Škola je dostupná lehce pěšky, tak i autobusem MHD č. 35.
Náš společný volný víkend jsme věnovaly poznávání Skotska a jeho přírodních a kulturních památek. Navštívily jsme metropoli Glasgow, které je městem naprosto odlišným od Edinburghu. Na trase Glasgow – Edinburgh jezdí několikrát za hodinu autobus za cca 12 liber. Další den jsme využily nabídky společnosti Haggis Adventure Tours a vydaly jsme se za poznáním části skotské vysočiny, viděly jsme největší skotské jezero Loch Lomond a dále jsme pokračovaly do malebné vesničky Aberfoyle a nakonec jsme strávily odpoledne na slavném hradě Stirling, kde se psala historie skotského boje za nezávislost vedené Williamem Wallacem a Robertem Brucem. Výlet stál okolo 50 liber. Poslední rozlučkový večer jsme strávily s našimi spolužáky v restauraci slavného britského kuchaře Jamie Olivera.
Náš pobyt splnil a možná i předčil naše očekávání. Studium nám je do naší budoucí praxe a práce se studenty velmi užitečné. Navázaly jsme nové kontakty a poznaly nové kultury. Výbornou pomůckou nám byl průvodce Skotsko od Lonely Planet.
Jiráskovo gymnázium v Náchodě se zapojilo do projektu Erasmus+ a získalo grant umožňující pedagogům vycestovat do zahraničí na jazykové i odborné kurzy, a tak si rozšířit své jazykové i odborné znalosti. Následují zkušenosti tří pedagogů, kteří výše popsané možnosti v minulém roce využili.RNDr. Jan Preclík, který se ve škole věnuje i výuce robotiky, se zúčastnil kurzu Design Learning Scenarios for Educational Robotics v portugalském Lisabonu. Kurz se konal 7. – 11. 9. 2015 a kromě odborné části byl pro účastníky připraven i bohatý kulturní program, který jim nabídnul možnost poznat moderní i historickou část Lisabonu, paláce v Sintře, Oceanárium, pokochat se pohledem na celý Lisabon z Monumentu Ježíše Krista, ochutnat nejrůznější mořské speciality v typické rybářské vesničce…V průběhu odborné části se účastníci kurzu seznámili s možnostmi využití robotiky v projektové výuce a jak lze tímto způsobem propojit různé předměty. Typickým příkladem může být scénář (projekt), kdy hasičské auto (robot postavený ze stavebnice LEGO) má ve městě najít hořící dům. V rámci tohoto scénáře se žáci nejprve seznámí s prací hasičů, poté si pod vedením vyučujícího výtvarné výchovy vyrobí model města, vyučující chemie a fyziky je seznámí s tím, co je to hoření a jak se požáry hasí, při matematice se dozvědí něco o tom, jak prezentovat mapu města a jak v ní hledat cestu, mezi tím si také zkusí cvičnou evakuaci, dozvědí se něco o první pomoci a spoustu dalších věcí.Je to velice zajímavý přístup k výuce, který mohou na navštívené portugalské škole realizovat i proto, že se třída (cca 20 žáků) věnuje projektu po celý týden a i vyučující jsou na tento projekt postupně uvolňováni. Rádi bychom něco podobného, i když pravděpodobně v menším rozsahu, realizovali i na našem gymnáziu.Mgr. Lenka Hronková a PaedDr. Martina Javůrková navštívily ve dnech 14. – 25. 9. 2015 hlavní město hrabství Devon Exeter. Kromě klenotů historické části města, katedrály a dochované části městských hradeb měly možnost navštívit mořské pobřeží (Jurassic Coast) a historické město Barnsteple a plavit se lodí z Totnes do Dartmouthu, městečka s malebnou anglickou atmosférou. Součástí společenského programu projektu, jehož cílem bylo rozvíjet kontakty mezi studenty jazykové školy z různých částí světa, byly i návštěvy kaváren, pivnice a pivovaru, sportovní aktivity nebo návštěva kina.Hlavní náplní pobytu byl ale jazykový kurz a kurz CLIL (Content and Language Integrated Learning) zaměřený na to, jak využít angličtinu v nejazykových předmětech. Oba kurzy absolvovaly frekventantky v jazykové škole Globe, English Centre, vybavené moderní výpočetní technikou, která byla studentům k dispozici i mimo vyučování. Na jazykový kurz byli účastníci rozděleni podle úrovně znalosti angličtiny do maximálně šestičlenných skupin. V kurzu CLIL byly naše učitelky jedinými účastnicemi, takže výuka probíhala velmi individuálně a neformálně. Věnovaly se postupnému rozvíjení čtení, psaní a poslechu odborných textů a úpravám textů do jednodušší angličtiny tak, aby byly srozumitelné i žákům s nižší úrovní znalostí angličtiny. Vyzkoušely si řadu aktivit použitelných v různých částech hodiny nejen v roli učitelů, ale i v roli žáků. Byl zde i dostatečný prostor pro diskusi o výhodách a úskalích této metody.Velkým přínosem pro účastnice programu byl také každodenní kontakt s rodilými Angličany v hostitelských rodinách, ve škole i ve městě a také kontakt se zahraničními studenty ve škole, počínaje Švýcary, Němci, Italy, přes Francouze, Araby, Kolumbijce až po Japonce. Rozvíjely tak užívání své angličtiny a poznávaly kulturní odlišnosti a podobnosti jednotlivých národů.
Je to tu. Program 6. ročníku Náchodských Dnů poezie je na světě. Těšte se!!! Náchodské Dny poezie - 6. ročník - Listopad 2015 - Náchod - Poezie pod proudem – v proudech poezie - zve Jiráskovo gymnázium Náchod 31. 10. 2015 19.00 Krčma Maštal Maštalní dušičky s kapelou Ty Krávo! Dušičkově poetická předehra festivalu. Zařičí, zaržá a zařehtá Ty krávo! Vstupné: 100,- 2. 11. 2015 19.00 Městské divadlo Dr. J. Čížka – Beránek Náchod Bodyvoiceband – E. F. Burian: Vojna Koláž z textů sebraných K. J. Erbenem v energickém podání loňského absolventského ročníku pražské DAMU. Znovuzrození Burianova žánru voicebandu v té nejživější podobě. Režie Jaroslava Šiktancová. Vstupné: 100,- (pro držitele divadelního abonmá a studenty), 200,- 6. 11. 2015 19.00 Galerie výtvarného umění Náchod – zámecká jízdárna Petr Nikl – Niklání Autorský večer výtvarníka, básníka, performera, muzikanta, divadelníka, improvizátora … a v každém ohledu originálního umělce. Hravý večer. Hrrr! Vstupné: 50,- 7. 11. 2015 19.00 Krčma Maštal Náchod Ty Syčáci Koncert legendy českého bigbeatu v čele s frontmanem Petrem Vášou – stálicí všech dosavadních ročníků Náchodských Dnů poezie. Fyzické básnění s rámusem! Vstupné: 150,- (v předprodeji – Krčma Maštal od 19.10.), 180,- (na místě v den konání) 13. 11. 2015 19.00 Krčma Maštal Náchod Evangelium podle Brabence Projekce filmu (režie: Miroslav Janek) s jednou z klíčových postav českého undergroundu. Textař, plátkohráč (altsaxofon, basklarinet, klarinet) skupiny The Plastic People of the Universe, Vratislav Brabenec. Večer uvádí František Čuňas Stárek. Vstupné: 50,- 16. 11. 2015 19.00 Aula JG Náchod 6NaChodníku a Miloň Čepelka / Miloň Čepelka a 6NaChodníku Večer autorského šansonu a autorského čtení. Náchodské šansonové uskupení a už skoronáchodský textař, básník, cimrmanolog Miloň Čepelka v již několikátém společném večeru opět na Náchodských Dnech poezie, které toto blahé spojení přivedly na svět. Vstupné: 90,- 19. 11. 2015 19.30 Aula JG Náchod Geisslers Hofcomoedianten: Já jsem Krabat Tajuplný příběh upředený z legend o Krabatovi, který si nebezpečně pohrává s černou magií, hýří analogovými projekcemi a variuje lužickosrbské písně. Poslechnete ten cizí hlas tam uvnitř ve vás a necháte se zlákat? Mlýnské kolo zatím stojí. Mezi jedenácti havrany sedícími na tyči je totiž jedno místo volné. Krá! Režie Jakub Maksymov. Vstupné: 80,- 20. 11. 2015 19.00 Aula JG Náchod Jakub Maksymov a spol. - Muḥammad ibn Muḥammad al-Nafzawi: Perfumed Gardens / Voňavé zahrady Arabská 'kámasútra' - trochu česky, anglicky, francouzsky, maďarsky, rumunsky a arabsky o lásce a milování v Arábii 16. století. Milostná poezie z islámského světa česko-francouzsko-rumunskýma očima. Vstupné: 40,- 22. 11. 2015 20.00 Městská knihovna Náchod Martina Blažeková (SK) a Sylva Fischerová (ČR): autorské čtení Československá, ale velmi současná nedělní chvilka poezie dvou z nejpodstatnějších básnířek českého i slovenského jazyka. Vstupné: 40,- 26. 11. 2015 19.00 Městská knihovna Náchod Jan Mrázek a Daniel Razím: MrazímRazímrázek Písničkářský recitál dvou mládenců v jednom večeru. Vstupné: 40,- 27. 11. 2015 19.00 Aula JG Náchod Pavla Šefrnová a kontrabas: Něco z Leara a Edwarda a slečny (ZUŠ Jaroměř): E. Lear – A. Přidal – J. Vladislav: Byl jeden dědeček za dveřmi Byl jednou jeden nebo jedna. Odněkud. Odkud? Byl? Nebyl? To nejlepší z krále smyslu pro nesmysl Edwarda Leara z Limericku. A možná i něco navíc. Vstupné: 40,- 30. 11. 2015 20.00 Aula JG Náchod Štěpán Nosek – Marie Iljašenko – Gabriela Palijová: GAUČ – gymnaziální autorské čtení Tři na gauči, tři básnické generace, tři z Jiráskova gymnázia. Vstupné: 40,-
Do krajského kola Logické olympiády z našeho gymnázia postupují Ježek Jakub (4.W), Grulich Jaroslav (3.V), Moc Jiří (4.W), Stuchlík Martin (4.W), Ježková Jana (1.W), Bohadlo Jan (6.V), Roztočilová Bára (1.A). Gratulujeme a přejeme v krajském kole hodně úspěchů.
Krajské kolo se koná v pátek 6. listopadu 2015, doprovodí vás prof. Klemenc, přijďte se s ním dohodnout do kabinetu fyziky.
Ve dnech 21. – 25. září 2015 jsem se zúčastnil mezinárodního kurzu pro vyučující španělštiny. Kurz pořádala známá jazyková škola Tandem Escuela Internacional Madrid, a jak již název napovídá, strávil jsem týden v hlavním městě Španělska.
Do Madridu se nejlépe cestuje letecky, a proto jsem využil služeb společnosti Travel servis ve spolupráci s ČSA a v 10:10 odlétl směr Madrid-Aeropuerto internacional Barajas. Po přistání jsem se dopravil místním autobusem přímo do centra Madridu, konkrétně na známé nádraží Atocha, odkud jsem pak během cca 30 minut došel až ke svému apartmánu, kde jsem měl zarezervované ubytování. Tento apartmán patřil jazykové škole Tandem a musím říci, že jsem z něj byl doslova nadšený. Nacházel se přímo v srdci Madridu. 5 minut pěšky bylo známé náměstí a střed Madridu, Puerta del Sol, 7 minut odtud bylo další světově známé náměstí Plaza de España a lze v podstatě říci, že všechny známé památky Madridu byly v blízkosti a všude šlo dojít pěšky za poměrně krátký čas.
V pondělí v 9 hodin ráno jsem se hlásil v kanceláři školy a hned v 9:05 se započalo s výukou. Ta byla zaměřena zejména na tzv. dynamizaci výukových učebnic. Osvojení této metody by mohlo přinést oživení v rámci výuky španělštiny za použití stávající učebnice Aventura. Jedná se o různá doplňková a zejména interaktivní cvičení, která se dají použít pro výklad gramatiky, aby tam nebyl používán pouze frontální výklad, ale aby se i do výkladu nové gramatiky mohli zapojit také žáci.
V průběhu týdne mě dva lektoři postupně seznamovali s velmi zajímavými internetovými stránkami zaměřenými na výuku španělštiny. Spoustu z nich jsem si osobně vyzkoušel a musím říci, že mě velmi oslovily a moc rád bych je využil i pro naši výuku. U některých je menší problém v tom, že se za ně musí platit roční poplatek. Snad to nebude problém a některé z těchto stránek brzy zařadíme do naší výuky.
Během tohoto týdne jsem se několikrát sešel s ředitelkou této školy, s paní Begoñou Llovet, a bavili jsme se spolu o možnosti jazykových kurzů v Madridu pro naše studenty. Paní ředitelka mi už zaslala první nabídku „na míru“ pro naše žáky. Věřím, že by to pro mnohé naše studenty mohlo být velmi přínosné a finančně rozumné.
Velmi zajímavou součástí, o kterou jsem osobně hodně stál, bylo i zařazení přednášek o historii a kultuře Madridu. Rád jsem využil program, který se jmenoval „Bourbonský Madrid“ a který zahrnoval tříhodinovou prohlídku památek Madridu, jež byla zakončena návštěvou slavného muzea Prado, kde lze spatřit světově známá díla malířů, jako je Velázquez, Goya nebo Rubens. Osobně jsem byl nejvíce zvědavý na obraz „Las Meninas“. Poté, co jsme si prošli muzeum, jsem zamířil přímo na Estadio Vicente Calderón. Měl jsem totiž zakoupený lístek na zápas 1. španělské fotbalové ligy (La Liga) mezi domácím týmem Atlético Madrid proti městskému rivalovi z jihu Madridu Getafe. Zápas skončil 2:0 pro Atlético a na tu atmosféru kolem zápasu i během něj, na to v životě nezapomenu. Ono nejít ve Španělsku na fotbal…to by byl stejný hřích, jako například jet do plzeňského pivovaru Prazdroj a dát si tam třeba malou kofolu.
Jsem moc rád, že ačkoli jsem v Madridu strávil tak krátkou dobu, podařilo se mi navštívit a obejít snad všechny důležité památky, o kterých obvykle vyprávím na semináři ze španělštiny. Namátkou bych mohl jmenovat královský palác, palác Almudena, všechna známá náměstí (Puerta del Sol, Plaza de España, Plaza Mayor), slavnou vstupní bránu do města Puerta de Alcalá, veliký park v centru Madridu Retiro, kde se nachází Křišťálový a Velázquezův palác, býčí arénu Las Ventas, fontánu bohyně Kybelé a Neptunovu fontánu a v neposlední řadě oba krásné fotbalové stadiony (Santiago Bernabéu, kde má domov Real Madrid a Vicente Calderón, kde své domácí zápasy hraje Atlético Madrid).
Moc si cením toho, že jsem měl šanci zúčastnit se tohoto kurzu a vítal bych, kdybych měl podobnou možnost každoročně. Takováto osobní zkušenost je totiž pro vyučující cizích jazyků nenahraditelná nejen pro zlepšení vlastních jazykových schopností, ale i zlepšení schopností pedagogických.
Na začátku školního roku 2015/2016 jsme měly možnost zúčastnit se dvoutýdenního kurzu s názvem Praktická metodologie angličtiny , který se pořádal na Maltě ve městě St Julians ve škole ACE English, která se zaměřuje na moderní technologie ve výuce.
Výuka byla intenzivní – probíhala šest hodin denně. Hodiny měly pestrou náplň a byly profesionálně vedené. Jedna z lektorek byla rodilá Angličanka, provdaná na Maltu, se specializovala na metodiku vyučování. Díky ní jsme získaly vhled do nových trendů výuky jazyků na Maltě, ale i ve Velké Británii. Druhá z lektorek se zaměřovala na čtyři základní dovednosti ve výuce anglického jazyka – poslech s porozuměním, čtení s porozuměním, gramatiku a mluvený projev.
Díky osobnímu a příjemnému přístupu obou lektorek jsme se do školy každý den těšily. Poměrně náročné vyučování probíhalo s dávkou humoru a v uvolněné atmosféře – vždyť místní motto je “no rush!“
Čtrnáctidenní kurz byl zakončen naší vlastní vyučovací hodinou, v níž jsme měly předvést, jaké nové metody jsme se na kurzu naučily. Vše pod „ostrým pohledem a břitkým perem“ naší vyučující a ředitelky školy. Poté následoval kritický rozbor hodiny, který k naší spokojenosti proběhl velmi pozitivně.
Třída, která nám byla svěřena, se skládala z různých národností – např. Španělka, Turek, Korejka, Ruska i Češka… Učit v multikulturní třídě pro nás byla velmi zajímavá a zároveň příjemná zkušenost, kdy skutečně nešlo použít ani jediné české slůvko.
Bydlely jsme v hostitelské rodině, která zároveň ubytovávala i studenty z jiných zemí, takže jsme, např. při společené večeři, probírali různá mezinárodní témata a národní zvyky. Hostitelka byla výborná kuchařka, seznámila nás s typickými místními specialitami.
Ve zbytcích našeho volného času jsme poznávaly kulturu a památky tohoto krásného ostrova, stejně jako k Maltě náležících ostrovů Gozo a Comino. Dopravovaly jsme se rozmanitými dopravními prostředky, včetně kočáru, když jsme projížděly historickou částí starobylého města Mdina a naslouchaly výkladu průvodce - kočího.
Protože je zde angličtina vedle maltštiny oficiálním jazykem, měly jsme ji možnost vstřebávat nejenom při výuce, ale velmi intenzivně, po celé dva týdny, i v každodenním kontaktu s místními obyvateli. Malťané jsou příjemní a vstřícní lidé, ke kterým se v budoucnu rády budeme vracet.
Ve dnech 14. - 25. září 2015 jsme měly v rámci projektu Erasmus+ možnost navštívit hlavní město hrabství Devon Exeter. Město se 125.000 obyvateli spojuje výhody velkoměsta s možností relaxace na rozsáhlých zatravněných březích řeky Exe. Klenotem historické části města je bezesporu katedrála, nejstarší dochovanou památkou pak významná část městských hradeb postavených Římany kolem roku 50 n. l. a asi nejmalebnější památkou je historické přístaviště s řadou zahradních restaurací a možností relaxace u pinty anglického piva nebo skleničky zde populárního cideru, s výhledem na řeku plnou kánoí, osmiveslic, labutí, kachen a racků. Město skýtá na jedné straně pohodlné nakupování v moderních nákupních střediscích a na straně druhé „nekonečné“ stezky na břehu řeky pro procházky, běžce, cyklisty, bruslaře i maminky s dětmi.
My jsme zde ovšem nebyly jen jako turistky, ale hlavně jako studentky jazykové školy Globe, English Centre. Škola se nachází ve staré budově nedaleko centra, vybavená je však moderní výpočetní technikou, která je studentům k dispozici i mimo vyučování. Pohodlí o přestávkách poskytuje společenská místnost s krbem, malou kuchyňkou a knihovničkou. Angličtinou na různých stupních úrovně, kterou se dorozumívali Švýcaři s Brazilkami, Italové s Japonkami, Arabové s Němci a my Češky se všemi již jmenovanými, to tu hučelo každou přestávku. Výuka probíhala ve skupinkách s maximálně šesti studenty rozdělenými podle úrovně znalostí angličtiny. Dopolední výuka ve dvou dvouhodinových blocích byla věnována anglické gramatice a rozvíjení dovedností v užívání angličtiny. V odpoledních hodinách se studenti rozdělili podle toho, na jakou specializaci se přihlásili (obchodní angličtina, studium z autentických materiálů, literatura, příprava na různé typy zkoušek apod.). My jsme absolvovaly CLIL (Content and Language Integrated Studies), kurz zaměřený na to, jak vyučovat nejazykové předměty v anglickém jazyce. Byly jsme v něm jedinými účastnicemi. Metodologický kurz byl věnovaný postupnému rozvíjení čtení, psaní a poslechu odborných textů, často zjednodušených, aby byly srozumitelné i žákům s nižší úrovní znalosti angličtiny. Vyzkoušely jsme si řadu aktivit použitelných v různých částech hodiny a rozhodně při nich nebyla nouze o plaché úsměvy až po bouřlivý smích. Suchý anglický humor v kombinaci s českým komediantstvím byl často příčinou exploze veselí.
Ve školních lekcích jsme prošly metodami, se kterými se výuka cizích jazyků na naší škole může sebevědomě měřit. Co škola v Čechách nemůže poskytnout, je širší kontakt s rodilými mluvčími a s angličtinou běžného každodenního života. „Život“ nás učil už v hostitelských rodinách, ve kterých jsme byly ubytovány, a pokračoval na společenských programech pořádaných jazykovou školou pro své studenty. Zúčastnily jsme se výletů na mořské pobřeží (Jurassic Coast), plavby lodí z Totnes do Dartmouthu, jejichž malebná atmosféra potěšila naše srdce milovnic seriálu Vraždy v Midsomeru, a výletu vlakem do historického městečka Barnsteple, které jsme pak navštívily i individuálně. Jestliže krajina se od naší moc neliší, vyjma důsledně uklizených mezí a množstvím bílých a hnědých teček, ze kterých se při přiblížení vyklubou velká stáda oveček, krav a koní, tak architektura budov je naprosto odlišná. Všichni asi máme před očima domky z červených a hnědých cihel s bílými okny. Součástí společenského programu byly i návštěvy kaváren, pivnic a pivovarů, sportovní aktivity (badminton, windsurfing) nebo návštěva kina. Kontakty s rodilými Angličany a se studenty z různých částí světa během těchto aktivit považujeme za největší přínos pro užívání angličtiny a pro poznávání kulturních odlišností a podobností jednotlivých národů.
Okusily jsme i speciality anglické kuchyně jako fudge (měkký karamel), cream tea (čaj s mlékem a výbornými hutnými koblihami s opravdu velmi tlustou vrstvou džemu a husté smetany, po kterých jsme měly pocit, že už nikdy v životě nemůžeme dostat hlad), typickou anglickou snídani (opečená slanina, klobáska, smažená vejce, fazole v rajčatové omáčce, opečené toasty a opět čaj s mlékem), benediktinská vejce (vejce „na hniličku“ na toustu zalité dipem ochuceným hořčicí), javorový koláč a brownies, jen „fish and chips“ jsme nestihly.
Dojem na nás udělalo množství charitativních obchůdků. Fungují tak, že lidé tam zadarmo nosí předměty denní potřeby, které už nepotřebují (oděvy, hračky, knihy, nádobí, CD a DVD) a které jsou pak dále prodávány. Výtěžek je věnován na nejrůznější charitativní účely. Jeden obchod se zaměřuje na děti bez domova, jiný na seniory, další na záchrannou službu, opuštěná zvířata, bezdomovce, lidi s mentálním postižením, pacienty s nevyléčitelnými chorobami. Klientů je mnoho. Proč je to v Anglii tak snadné? Protože majitelé domů, kteří poskytnou své prostory charitativním organizacím, mají výrazné úlevy na daních. Nakonec se to vyplatí všem. I my jsme přispěly drobnými nákupy na charitu. Zakoupené knihy třeba po přečtení při další návštěvě Anglie opět vrátíme do charity k novému prodeji.
A co jsme si vychutnávaly vrchovatou měrou, byla nezměrná slušnost, ochota, pozornost, přátelské chování, projevy zájmu a přívětivost okořeněná špetkou laskavého humoru, se kterými jsme se setkávaly na každém kroku. Pozdrav a poděkování je samozřejmé jako dýchání a větu „I’m sorry.“ uslyšíte na každém kroku. Představte si, že i od číšníků a prodavaček. I kdyby se nám nepodařily všechny nabyté vědomosti implantovat do výuky, tak tohle je poselství, které bychom mezi našimi studenty rády rozšířily. Třeba se další generace Čechů budou i v tomto sebevědomě měřit s Angličany. A možná ani nebudeme muset tak dlouho čekat.
Děkujeme prof. Pavlu Fišerovi za podání přihlášky naší školy do projektu Erasmus+ a Evropské unii za poskytnuté dotace na podobné aktivity.
V rámci projektu Erasmus+ jsem měl možnost se zúčastnit kurzu Design Learning Scenarios for Educational Robotics v portugalském Lisabonu. Kurz se konal v termínu 7. – 11. 9. 2015 a bylo to úžasných pět dní. Organizátorka kurzu Maria João Conde a lektorka Paula Abrantes se nám v průběhu kurzu velice věnovaly a každý den po konci výuky byl pro nás připraven bohatý program – měli jsme tak možnost poznat moderní i historickou část Lisabonu, paláce v Sintře, Oceanárium, pokochat se pohledem na celý Lisabon z Monumentu Ježíše Krista, ochutnat nejrůznější mořské speciality v typické rybářské vesničce…
Celkem se kurzu zúčastnilo šest účastníků, rozdělených na dvě skupiny – já byl ve skupině s italským a španělským kolegou. První den kurzu jsem se cítil trochu zmateně – začali jsme pohádkou a kočkách a psech, kdy naším úkolem bylo vymyslet její možná pokračování. A následně navrhnout a naprogramovat roboty, kteří se budou chovat podobně jako postavy v pohádce. My jsme se rozhodli postavit robota „psa“ hlídajícího dům a „kočku“ snažící se před psem schovat v křoví. Nejprve jsme museli vymyslet, co budeme vůbec dělat, poté vyrobit hrací plochu, sestavit roboty, naprogramovat, otestovat… Zmatený jsem byl především proto, že zadání bylo velice volné, nejasné… spoléhalo se hodně na naši kreativitu a vzájemnou komunikaci. V dalších dnech jsem pochopil, že to byl ideální začátek, kdy nám lektorka nechala prožít situaci žáků, kteří jsou postaveni před pro ně neznámé zadání, se kterým si v týmu musí nějak poradit. A většina úkolů v reálném životě nemá přesně dané zadání, je potřeba improvizovat, komunikovat, dohledávat potřebné informace.
V dalších dnech jsme pracovali na scénáři, kdy hasičské auto má ve městě najít hořící dům. S využitím minimálních prostředků jsme postavili město (z krabic od bot), černá páska znázorňovala silnice. Nejprve jsme využívali světelný senzor pro sledování čáry a ultrazvukový pro detekci překážek. Poté jsme přidali i barevný senzor pro detekci křižovatek. Nakonec jsme se učili pracovat s Bluetooth komunikací, která měla sloužit pro zadání informací o tom, kde ve městě hoří. Tento scénář v Portugalsku využívají při projektové výuce, kdy robotika je spíše takovým spojovacím článkem mezi různými předměty, než hlavním prvkem. Při takto vedené výuce se žáci nejprve seznámí s prací hasičů, poté si pod vedením vyučujícího výtvarné výchovy vyrobí model města (a to tak, že zabírá polovinu třídy), vyučující chemie a fyziky je seznámí s tím, co je to hoření a jak se požáry hasí, při matematice se dozvědí něco o tom, jak reprezentovat mapu města (graf…) a jak v ní hledat cestu, mezi tím si také zkusí cvičnou evakuaci, dozvědí se něco o první pomoci a spoustu dalších věcí. Je to velice zajímavý přístup k výuce, který mohou realizovat i proto, že se třída (cca 20 žáků) věnuje projektu po celý týden a i vyučující jsou na tento projekt postupně uvolňováni.
Byla to velice zajímavá zkušenost a inspirace do budoucna, určité prvky nepochybně zakomponuji do své výuky. Bohužel realizovat něco podobného v takovém rozsahu na naší škole zatím možné není kvůli většímu počtu žáků ve třídě a hlavně kvůli nutnosti na daný týden zcela změnit jak rozvrh žáků, tak i vyučujících. S komunikací v angličtině jsem i díky přípravnému kurzu angličtiny neměl problém, všichni vyučující i kolegové byli velice vstřícní a ochotní. S portugalskými a italskými kolegy jsme se dohodli, že budeme přemýšlet o možnosti jak zapojit naše žáky do nějakého společného projektu robotiky, kdy by mohli svoje poznatky a nápady sdílet přes internet, Skype atp. Uvidíme, zda se něco podobného podaří v budoucnu realizovat.
Nadšení studentů z Figarovy svatby Ve středu 9. září jsme se v rámci exkurze zúčastnili s 3.A a 3.B divadelního představení Figarova svatba v hradeckém Klicperově divadle. Klasické představení bylo zpracováno moderním způsobem a poukazovalo na současné problémy společnosti a partnerských vztahů,tento způsob zpracování dramatu motivoval studenty k zamyšlení a diskusi o problémech současné společnosti. Studenti Jiráskova gymnázia poděkovali hercům a jak se už stalo tradicí, předali hercům i květiny. Důkazem toho, že se herci i studenti výborně bavili je i společné selfie.
Poslední dva srpnové týdny jsem měla možnost zúčastnit se dvoutýdenního kurzu pro učitele ve Valencii v rámci programu celoživotního vzdělávání Erasmus+. Nebyla to moje první zkušenost s výjezdem na podobný zahraniční kurz, v předchozích letech jsem získala stipendia na kurzy v programech Comenius a Grundtwig v Salamance, Granadě a Seville. O to víc pro mě byl důležitý výběr vhodného kurzu v dobré jazykové škole. V rámci programu můžete využít služeb agentury, která vám vše zařídí, můžete hledat v databázi kurzů, ale já jsem tentokrát dala na osobní doporučení bývalé studentky našeho gymnázia, která v této jazykové škole absolvovala kurz v loňském roce a teď již můžu říct, že jsem udělala dobře.
Měla jsem možnost účastnit se kurzu pro učitele v jazykové škole Hispania ve Valencii, která byla po právu v posledních dvou letech zvolena nejlepší jazykovou školou ve Španělsku. Nejvíc ze všeho se mi líbil osobní přístup a metody výuky. Kromě vlastního kurzu jsem měla možnost sledovat hodiny na téměř všech úrovních a následně je probrat na soukromých hodinách se zkušenou lektorkou. Sledovat práci kolegů v kulturně rozmanité třídě, kde byli studenti z celého světa, vedenou pouze ve španělštině, bylo pro mě v podstatě nejcennější zkušeností. Nemůžu také zapomenout na jeden den výuky na pláži, který byl pro mě velkým překvapením. Ačkoliv se nejedná o výuku stoprocentně intenzivní, nárůst motivace a zájmu o jazyk je díky takovým aktivitám očividný. Já sama jsem si kromě spálenin od slunce odnesla spoustu zážitků a věřím, že podobné hry budeme moci využít i při výuce s našimi studenty.
Krom vlastní výuky nabízí škola rozmanitý odpolední kulturní program. Díky tomu jsem vyslechla zajímavé povídání o historii města a jejich památkách, zatančila si na hodině flamenca, navštívila Oceánografické muzeum a Muzeum vědy, naučila se připravovat typické nápoje, jakými jsou Agua de Valencia a Sangría. Dva týdny strávené v jazykové škole Hispania ve Valencii mi umožnili získat nové poznatky, načerpat atmosféru města, které jsem dosud neznala a začít nový školní rok plná energie a nápadů. Myslím si, že podobné výjezdy jsou přínosem pro pedagogy, ale i pro jejich studenty a jsem velmi ráda, že naše škola je jednou z těch, které grant Erasmus+ získaly. Protože vím, že za vším je spousta práce a příprav, chtěla bych tímto poděkovat za tuto možnost všem, kteří se na grantu podílejí.
Po učitelích z jazykové školy Hispania, po Valencii a jejich památkách, po skvělém jídle a nádherné valencijské pláži se mi rozhodně bude stýskat, ale již teď vím, že to nebylo naposledy, co jsem Valencii navštívila. Takže na úplný závěr: ¡Hasta pronto Valencia!
