Ve čtvrtek 31. 10. 2019 čtyři letečtí nadšenci z řad studentů vyrazili na exkurzi do Centra leteckého výcviku (CATC) a na letiště Václava Havla.
V CATC se školí piloti a palubní personál, zde se nám věnoval pan Josef Satrapa (FSTD Supervisor CATC) a ukázal nám většinu simulátorů, které zde mají. Postupně od těch nejstarších, které ke své funkci potřebují i strojovnu vzduchotechniky a hydrauliky, aktualizace podkladů v nich se provádí ještě na 3,5" disketách a výpočetní výkon poskytují počítače na úrovni PC486 - proč ale měnit něco, co funguje... Až po ty nejnovější (včetně Boeingu 737 MAX), kterými pohybují elektromotory, obraz zajišťují LED projektory a komunikaci optická vlákna. Dozvěděli jsme se, že samotná pohyblivá plošina simulátoru s kabinou váží 10-12 tun a je na ní namontovaná skutečná kabina letadla daného typu, že simulátory jsou vybaveny kouřením pro simulaci snížené viditelnosti v kabině a spoustu dalších věcí. Viděli jsme i simulátory pro palubní personál, únikové skluzavky... bylo toho strašně moc a času tak málo. Překvapilo nás, jak reálná simulace je - že lze velice realisticky simulovat i zrychlení, kdy při startu nás to opravdu zatlačilo do sedadel, že i podle sil, co na vás působí, poznáte skluzovou/výkluzovou zatáčku, když si nedáte při pilotáži pozor...
Mohli jsme si i na simulátoru vyzkoušet start a přistání s A320 na Ruzyni, na videu let v režii studentů s občasnou pomocí instruktora. I přistání bylo úspěšné, až na občasné problémy s rychlostí... ale bylo to poprvé. A to, že se občas klepe obraz není způsobeno třesem rukou, ale turbulencemi a pilotáží. A další přistání bylo stylem - "jen ať si pasažéři pořádně uvědomí, že už jsme se dotkli země... oni stejně zatleskají :-)" Byl jsem rád, že jsem se před tímto přistáním posadil na zem - i dotyk kol s ranvejí byl hodně realistický (= pořádná rána 🙂 ) Prostě s větroněm je to trochu jiné než s Airbusem A320.
Následoval přesun na Terminál 3 a exkurze po letišti. Všichni museli projít stejnou bezpečností prohlídkou jako při nástupu do letadla a tam někteří naši studenti zjistili, že ani kapesní nožík, ani nožík ve tvaru kreditní karty a ani teleskopický obušek opravdu nepronesou 🙂 Navštívili jsme hasičskou stanici a také měli možnost sledovat starty a přistání letadel z místa pár desítek metrů od ranveje. Časový plán nám vyšel, a tak jsme měli možnost sledovat z bezprostřední blízkosti i přistání největšího letadla světa (pro osobní dopravu) Airbusu A380, a to ještě v mimořádném markingu k příležitosti výstavy Expo 2020.
Dobrá zpráva pro další zájemce - exkurze se bude pro velký úspěch opakovat.
8. listopadu se v rychnovském bazénu konalo krajské finále v plavání středních škol. V méně početné konkurenci obě naše družstva splnila role favoritů a suverénně zvítězila. Jejich potenciál tak prověří až účast na republikovém finále, které se uskuteční koncem ledna v Jindřichově Hradci. Naše děvčata plavala v sestavě Petra Lemfeldová, Tereza Hofmanová, Štěpánka Rožnovská, Markéta Janečková, Karolína Slavíková a Jana Tetauerová. Chlapecký tým soutěžil ve složení Aleš Cedidla, Viktor Tomek, Pavel Horáček, Bohdan Ptáček, Michal Jerman a Vojtěch Říha.
Čtyřlístek od 9 do 100 let a výše… Všichni známe partu čtyř kamarádů a jejich komiksové příhody…Jejich dobrodružství prožívaly generace malých i velkých čtenářů po dlouhá desetiletí. 1.listopadu tato čtveřice oslovila mladší studenty dramatické výchovy a kroužku Hidrak v Klicperově divadle v Hradci Králové. Věrné kostýmy a rekvizity, scéna a hudba, tím vším se nechali unést primáni i sekundáni! Jediným negativem bylo hlučné a nevhodné chování dětských diváků v prvních třech řadách před námi. Nevíme, ze které školy přišli tito neukáznění diváci na představení, nevíme ani, které paní učitelky je přivedly!
Jejich chování rušilo naše děti do té míry, že sami náchodští sekundáni včetně paní profesorky Olšanové cizí neukázněné děti marně napomínaly! Tyto děti rozhodně nerušily jen nás, ale i samotné herce na jevišti! Dojem byl napraven při tzv. děkovačce, kdy zástupci našich mladších gymnazistů přišli na jeviště a květinou poděkovali jednotlivým hercům! Ti mile a s úsměvem reagovali na slova našich dětí spolu s otázkou, „ze které školy jsou?“Sekundán Filip hrdě odpověděl, že z náchodského gymnázia!
S paní profesorkou Olšanovou jsme pyšné na studenty naší školy. Svým chováním a vystupováním vzorně reprezentují Jiráskovo gymnázium!
Blanka Dvořáčková
Dobrý den, paní Dvořáčková,
je nám moc líto, že Váš divadelní zážitek byl tentokrát poznamenán nevhodným chováním žáků z jiných škol. Mrzí nás to, protože Vaši studenti jsou vždy velmi pozornými diváky.
Vážíme si Vaší přízně, péče o naše mladé diváky ve Vaší škole a také toho, že při Vašich návštěvách divadla neopomenete obdarovat naše herce květinami.
Věříme, že nám i přes tuto nepříjemnost zachováte přízeň a hlavně se budeme snažit, aby už podobná situace nenastala.
Děkujeme Vám za pochopení a těšíme se na další spolupráci s Vámi.
S pozdravem
V úterý 5. 11. jsme zavítaly s naším projektem Zábavná chemie na Základní školu Pod Montací v Náchodě. Žákům 3. - 5. třídy jsme opět předvedly spoustu zajímavých pokusů. Nezůstalo pouze u demonstračních experimentů, ale někteří odvážnější žáci nám asistovali a dokonce byli schopní i pokus popsat. Děti se nebály mluvit, hodně toho znaly o živé a neživé přírodě a na kladené otázky nám bez zaváhání dokázaly odpovědět. Zařadily jsme do našeho projektu dva nové pokusy, které si děti hned oblíbily. Největší úspěch měly pokusy jako například sloní zubní pasta, Aladinova lampa, fontána, „co je v baňce“ a samozřejmě pokusy, kde to smrdí, hoří a jsou barevné.
Moc děkuji studentkám z 3. B za pomoc a ochotu jít opět do tohoto projektu i v tomto školním roce. Věřím, že se ještě jednou někdy v druhém pololetí v rámci Zábavné chemie sejdeme a uděláme dětem radost v některé z vybraných škol. Vždyť chemie je krásná přírodní věda a nic nežije bez chemie.
Je čtvrtek 24. října. Vyrážím z laboratoře fyziky. V podpatcích, dlouhých šatech a za chůze ještě skládám do školního batohu džíny. Proti mně už, podobně nepatřičně oblečení,vycházejí moji spolužáci ze zkoušky Sborečku. Před vchodem do školy se přidávají další. Deset lidí. Dívky ve velké večerní, kluci v oblecích. Kolemjdoucí se po nás otáčejí. Ve tři hodiny odpoledne, takhle vyparádění, působíme opravdu prazvláštně.
Definitivně jsme se zbláznili? Možná. Ale zrovna tahle situace má svůj, úplně racionální, důvod. Vyrážíme totiž za kulturou. Dokonce za tou nejúchvatnější, jakou lze v naší republice nalézt. Naše kroky míří do Národního divadla.
Cesta k nám byla víc než milosrdná. Žádné velké komplikace, jen minimální kolony a zdržení. Už lehce po šesté jsme stáli poblíž cíle cesty. Měli jsme skoro hodinu pro sebe. Původně plánovaná kavárna Slávie vzala za své hned, jak se naše nohy dotkly chodníku. Byl jeden z posledních, relativně teplých večerů a tak jsme místo kavárenských židlí zvolili o trochu aktivnější variantu trávení volného času. Prošli jsme se po nábřeží, obešli celý Slovanský ostrov a povídali si. Večerní Praha se už pomalu propadala do noci, když jsme vstupovali do Národního.
I když se vlastně nic neděje – jsem mezi spolužáky a vyrážím si užít krásný večer, cítím, jak se mi zrychluje tep. Monumentální budova ve mně budí hluboký respekt. Je to přeci jen něco úplně jiného, něž na fotografiích, nebo z vyprávění.
Představení Prodaná nevěsta, pod taktovkou režisérky Magdaleny Švecové, byla jedním z nejsilnějších zážitků, které jsme v průběhu studia na Jiráskově gymnáziu získali.
Před začátkem nás všechny provázely mírné obavy – přece jen jsme vyráželi na tříhodinové představení, jehož obsah jsme znali, ale strach , že se budeme nudit, byl úplně zbytečný. Před každou přestávkou jsme na sebe udiveně zírali. To už byla hodina?!?
Všechno krásné ale musí jednou skončit. A tak se naposledy podíváme na noční Prahu, nasedneme do autobusu a cestou k domovu jeden po druhém usínáme…
Za členy loutkové divadelní scény kroužku Hidrak : Mirka Lorencová, 4.A
Zaměstnanci gymnázia se připojují ke stávce, kterou vyhlásily školské odbory na středu 6. listopadu 2019. Důvodem stávky nejsou pouze naše nízké platy, ale především soustavné neplnění slibů politiky. Stávkujeme za kvalitnější školství pro naše i Vaše děti. Stávku vnímáme jako symbolické vyjádření našeho protestu a připojujeme se k ní i přesto, že nesouhlasíme s amatérským a absurdním postupem školských odborů při vyjednávání, kdy tyto vládě „bez boje“ ustoupily a souhlasily se snížením plánovaného posílení mzdových prostředků z 15 % na 10 %. Žádáme vládu, aby dodržela svůj původní slib, podle kterého měly platy ve školství v tomto roce vzrůst celkem o 15 procent, přičemž 10 % bylo určeno do tarifů a zbylých 5 % do nadtarifní části platů, kterou tvoří příplatky a odměny. Platy českých učitelů tvoří jen 64 % průměrné mzdy vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců, což je nejméně ze států OECD a EU. V sousedním Německu je to 100 %, v ekonomicky srovnatelném Lotyšsku 140%, v Polsku 80 %. Aby byl plat českého učitele srovnatelný s průměrem ostatních vysokoškolských profesí, musela by vláda zvýšit učitelské platy minimálně o polovinu. Podle stávajících tarifních tabulek je nástupní plat českého učitele srovnatelný s platem prodavačky v Lidlu. Platy učitelů sice od roku 2013 vzrostly o 31 procent, ovšem průměrná mzda v České republice stoupla ve stejném období o 27 procent, nelze tedy hovořit o masivním zvyšování platů, jedná se spíše o jejich valorizaci. V roce 2003 činily platy učitelů 105 % průměrné mzdy v ČR, nyní je to 110 %. Příslib 130 % zazněl poprvé již před 16 lety. K tomuto slibu se na konci roku 2017 oficiálně přihlásila Poslanecká sněmovna ve svém usnesení. Přesto Česká republika dává na školství o čtvrtinu méně, než je průměr vyspělých států světa. To je deficit ve výši 50 miliard korun ročně. Řadu let stagnují finance na pomůcky a učebnice. Zatímco v roce 2007 činily ostatní neinvestiční výdaje na jednoho žáka základní školy 1 028 korun, letos to bylo 1 136 korun ročně. Školy ovšem z těchto peněz musí platit i náhrady platu v prvních čtrnácti dnech pracovní neschopnosti zaměstnanců nebo kurzy pro pedagogy.
Za učitelský sbor a stávkový výbor Mgr. Jan Ježek
- použité informace jsou převzaty z materiálů Pedagogické komory
oznamuji Vám, že dne 6. listopadu 2019 bude naše škola pro žáky zcela uzavřena z důvodu stávky pedagogických pracovníků školy.
Pedagogům již došla trpělivost s vládou, která dlouhodobě neplní své sliby. Jde i o budoucnost našich dětí a vnoučat, protože dnes je povolání pedagoga již tak neatraktivní, že ve stále větším počtu aprobací je prakticky nemožné sehnat kvalifikovaného pedagoga (o tom, že by měl být kvalitní ani nemluvě). A pokud se nic nezmění, bude hůř, protože v nejbližších letech se chystá do důchodu podstatná část učitelů.
Děkuji za pochopení.
Pavel Škoda, ředitel Jiráskova gymnázia, Náchod, Řezníčkova 451
Náš student Šimon Prudil se spolu spolužákem z gymnázia v Litoměřicích zúčastnili Astro Pi Hackathonu. Akci organizovalo ESERO – vzdělávací kancelář Evropské kosmické agentury v prostorách SAB Aerospace v Brně 18. – 19. listopadu 2019.
Šimon napsal: "V rámci soutěže jsme s týmem navrhli experiment, který provedeme na počítači Astro Pi, který je na mezinárodní vesmírné stanici ISS. Cílem našeho experimentu je mapovat magnetické pole Země tak, aby se podle našeho modelu mohly řídit satelity a cubesaty, které k orientování používají takzvaných magnetorquerů. Návrh experimentu porotu zaujal a náš tým vyhrál se 161 body z 200 možných. Experiment rovněž přihlásíme do soutěže Astro Pi Challenge pořádané ESA."
Reportáž z akce najdete na stránkách ESERO. Z výroku poroty vybíráme : "Ukázkový vědecký projekt, zajímavá prezentace i prvky citizen science předvedlo duo Marsonautů. Mapování magnetického pole, porovnání s pozemským měřením a snaha o vylepšení globálního modelu magnetického pole se porotě velmi líbilo. Tým prokázal hluboké znalosti fyziky i velkou nápaditost, když se další data z oběžné dráhy bude snažit získat od dalších týmů, které se projektu Astro Pi rovněž účastní/ly. Marsonauti získali největší počet bodů a zaslouženě si odvezli zlaté poháry pro vítěze."
Natáčení s reportérem Milanem Blažkem bylo pohodové a výsledek (snad) stojí za to. Děkuji všem studentům za ochotu a nadšení, které je z reportáže vidět!
A jak vznikl název "Zapálení učitelé těsně před vyhořením"? S nadsázkou - před prázdninami jsme s kolegy z Poličky a Prahy plánovali naši účast na veletrhu Maker Faire a přemýšleli, jak naši prezentaci pojmenovat. Navržen byl název Zapálení učitelé, a já k tomu dopsal "leda tak těsně před vyhořením"... a bylo to. A tam si nás také všimli reportéři a byla z toho tato reportáž.
Poděkování patří i našemu sponzorovi, firmě Saar Gummi Czech, bez jehož podpory bychom se veletrhu Maker Faire účastnit nemohli.
Klicperově divadle v Hradci Králové. Věrné kostýmy a rekvizity, scéna a hudba, tím vším se nechali unést primáni i sekundáni! Jediným negativem bylo hlučné a nevhodné chování dětských diváků v prvních třech řadách před námi. Nevíme, ze které školy přišli tito neukáznění diváci na představení, nevíme ani, které paní učitelky je přivedly!
Jejich chování rušilo naše děti do té míry, že sami náchodští sekundáni včetně paní profesorky Olšanové cizí neukázněné děti marně napomínaly! Tyto děti rozhodně nerušily jen nás, ale i samotné herce na jevišti! Dojem byl napraven při tzv. děkovačce, kdy zástupci našich mladších gymnazistů přišli na jeviště a květinou poděkovali jednotlivým hercům! Ti mile a s úsměvem reagovali na slova našich dětí spolu s otázkou, „ze které školy jsou?“Sekundán Filip hrdě odpověděl, že z náchodského gymnázia!
S paní profesorkou Olšanovou jsme pyšné na studenty naší školy. Svým chováním a vystupováním vzorně reprezentují Jiráskovo gymnázium!
Blanka Dvořáčková
JGN prohlášení stávkujících zaměstnaců